úterý 28. ledna 2014

Reportáž: Tajemství v názvech ukrytá – výstava

Názvy míst jsou totiž příběhy. Příběhy o lidech, kteří na místě žili, o jejich osudech, každodenní lopotě i svátečních chvílích, příběhy o jejich setkávání s přírodou a druhými lidmi, a to v časech zlých i dobrých, veselých i smutných.“ Těmito slovy začíná výstava, která od listopadu minulého roku do 7. února probíhá v Raškovické knihovně. Jedná se o několik informačních panelů plných obrázků a vysvětlujících textů – hned mne napadlo, že by na toto téma mohla vzniknout hezká publikace. A také jsem se později na webu projektu dozvěděl, že taková publikace vznikla.
 
Výstava se zabývá tím, jak vznikala slova popisující jak jednotlivé názvy obcí v okolí Raškovic(Vyššní Lhoty, Krásná, Pražmo i Morávka), jak vznikaly lokální názvy pro oblasti těchto vesnic, a také je tam zmínka o tom, jak vznikl název řeky Morávka. Morávka znamená malou Moravu, a toto slovo je zase složeno ze slov mor(velká voda) a ava(voda). Z výstavy si asi nejvíce odnesou obyvatelé zmíněných vesnic, ale i lidé z jiné části mikroregionu se zde dozví zajímavé věci.
Zaujalo mne, že některé obce v oblasti jsou poměrně mladé. Například první zmínka o obci Krásná pochází z roku 1639 a o obci Pražmo až z roku 1777. Pražmo bylo pojmenováno podle Jana Nepomuka, hraběti Pražmovi. Na Krásné, rozlehlé to vesnici nacházející se skoro v horách, byla některá místa pojmenována podle tajemných bytostí, se kterými se podle pověstí místní obyvatelé potkávali – například s Divoženkami.
Název Raškovice pravděpodobně pochází ze jména Raška. Podle informací z informační tabuly je pro tuto vesnici zajímavé to, že v ní existovala dlouhá tradice místních řemesel a průmyslu – jejich rozvoj byl spojen s působením dlouholetého starosty Josefa Adámka. Lhota je velmi častý název pro česko-moravsko-slezské obce, ale Vyššní lhoty jsou podle informací z výstavy jediné toho jména. Podle pověsti vzniklo jméno kopce Prašivá z toho, že tam byli vyvážení lidé nakažení leprou, morem a prašivkou, popravení zločinci a usvědčené čarodejnice.
Jména v oblasti vznikala různým způsobem. Některé názvy vyplynuly z jmén místních hospodařů, jiné podle toho, které instituci patřily (například obecník). Také pastevectví ovlivnilo tvoření místních názvů, například název Mraziok vyplývá z dřívějšího označení pro chráněná zimoviště pro ovce. Jiné oblasti se pojmenovávaly podle kvality zdejší půdy, například název Bahno označoval místa se zamokřenou, bahnitou půdou. Některá jména pocházejí z Uher, objevily se zde v souvislosti s valašskou kolonizací.
Autoři se při tvorbě informačních panelů zamysleli taktéž nad vývojem místních pojmenování. V některých archivních dokumentech jsou zaznamenány názvy, které již dnes nikdo nezná. Některá místa například skončila na dně přehrady Morávky. Zároveň ale vznikají názvy nové, které jsou spojené například s novými obchody a dalšími objekty. Taktéž dnešní mládež si vytváří svá vlastní pojmenování pro některá místa.
Výstava byla součástí projektu 'Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen', který sponzoruje Ministerstvo kultury. Oba autoři této výstavy, Jaroslav David a Přemysl Mácha, jsou akademici. Přitom pan Mácha je aktivním občanem obce Pražmo. 

Mnohdy se nadává na to, že státní a evropské dotace jsou zneužívány na nesmyslné projekty. Ale tento projekt je podle mne opakem takového zanedbání – jedná se podle mne o vynikající spojení lokálního aktivismu, patriotismu, centrálních projektů a akademické práce. Více se o tomto projektu dočtete na stránkách www.nazvymist.cz a http://projekty.osu.cz/mistapameti/
Zdroj: Místa paměti(OSU)

pondělí 20. ledna 2014

Co to je, „Co se děje u Morávky?“

Již několik let se v Česku hovoří o tzv. hyperlokální žurnalistice. Některé lokální projekty již fungují několik let, celorepublikový portál tohoto typu – Naše adresa – skončil předčasně. Myslím si, že hyperlokální médium může pro danou lokalitu přinést mnoho pozitivního, a protože mi na mikroregionu kolem řeky Morávky záleží, rozhodl jsem se zkusit takový projekt rozjet i u nás.

Co to je hyperlokální médium? Jedná se o lokální žurnalistiku, která přináší menší zprávy z určité malé geografické oblasti (může být také třeba panelový dům, nejen mikroregion) – co se děje, co se povídá, jaké kulturní akce se v tom míště pořádají, jakou činnost vyvíjejí místní spolky a podobně. Rád bych v tomto svém médiu dal prostor i místním podnikatelům a ekologickým informacím o řece Morávce a přilehlých Beskydech, protože si myslím, že i tyto věci jsou důležité.

Proč to dělám? Jednak chci zkusit touto cestou rozjet své malé podnikání. Díky své nemoci mám nárok na částečný invalidní důchod, a pomocí těchto lokálních zpráv bych si chtěl i něco přivydělat. Také bych rád zdokonalil své novinářské umění. Ale to nejsou ty hlavní důvody. Jde mi zejména o to, abych místní kulturu, místní spolkovou činnosti i místní ekonomiku nějak podpořil, aby byl mikroregion ještě pestřejší, než je teď. Už jsem v minulosti založil Doberský kulturní spolek, který pomohl probudit kulturu v obci Dobrá, a díky této pozitivní zkušenosti si celkem věřím, že se mi povede něco mému rodnému mikroregionu dát.

Nechtěl bych, abych tento prostor tvořil jenom já, rád bych sehnal i zajímavé přispěvatele. Prostor by zde měla dostávat kultura, místní podnikatelé, místní spolky, místní politici, jednotlivé místní radnice i celá instituce sdružení obcí, místní osobnosti.  Pokud tedy máte pocit, že máte nějaký dokument nebo něco podobného, čím by jste mohli na tento blog přispět, tak se mi ozvěte na mail: Salamon.Petr@gmail.com. Pokud jste zástupcem nějakého lokálního sdružení nebo místním zastupitelem a chtěli by jste touto cestou něco říct, opět se mi můžete ozvat na mail.

Jaké mám plány? Nejprve potřebuji vybudovat své žurnalitické zázemí. Musím zde dát alespoň pár zpráv, než tento projekt začnu propagovat. Musím si postupně vybudovat kontakty, abych měl přístup k zajímavým zprávám z oblasti. Musím o projektu dát vědět prostřednictvím místních zpravodajů. A později musím také vytvořit pořádné webové stránky pro takové médium. Práce je přede mnou tedy hodně, ale myslím, že mne bude bavit

pondělí 13. ledna 2014

Písničky Václava Barana

Václac Baran je můj kamarád, předseda Doberského kulturního spolku, programátor v ostravském Tieto Enator, ... Vždycky skládal dost dobré písně, poslední dobou ty nejnovější umisťuje na svém Youtube. Tady je výběr některých z nich.













pondělí 6. ledna 2014

Rozhovory s lidmi, kteří mají co říct... Čeněk Juřica (rozhovor z prosince 2012)

Pan Juřica bude v lednu již dva roky předsedou doberského Klubu seniorů. Hovořil jsem s ním o plánech do budoucna, o aktivitách minulých i obecně o naší obci.
...
Co bylo podle Vás nejvýraznější akcí, kterou Váš klub zrealizoval, v uplynulých dvou letech?
Taková nejvýraznější akce byla hned v prvním roce, kdy jsem byl ve funkci předsedy, a to výstava v klubu seniorů u příležitosti MDŽ. Vystavovali jsme perníčky paní Aleny Křibíkové a ostatní ruční práce mé ženy, Jiřiny Juřicové. Výstava měla velký úspěch, přišla se na ní podívat spousta lidí a viděli spoustu zajímavých ručních výrobků, které může člověk ve volném čase vytvářet.
Jak Vaše činnost obvykle probíhá v průběhu roku?
Co čtrnáct dnů pořádáme hlavně vycházky (kolem řeky Morávky či okolí obce Dobrá) či návštěvy (zámky), další týden se sejdeme v klubovně, kde posedíme, probereme různé soukromé či nesoukromé starosti i dění v obci. Tak se naším členům každý týden nějak vyplní. Jsme rádi, že do naší klubovny i na naše akce pravidelně dochází spousta lidí, včetně některých ve značně vysokém věku či se zdravotními problémy.
Vím, že spolupracujete i se Slavomírem Přidalem. Jak Vaše spolupráce vypadá?
Slávka Přidala znám už delší dobu, znali jsme se i z práce kdysi na Nové huti, potom na Mittalu. Je to cestovatel, který na svých cestách fotí a tak dál. Vždycky, když se vrátí z cest a uspořádá své obrazové materiály, ho požádáme, ať nám je v klubovně promítne. Následně po promítání ještě zodpoví dotazy seniorů k těmto svým cestám. 
 
Pamatujete si, o jakých zemích už pro Vás dělal dělal promítání?
On ta promítání dělal už dříve, ale od doby mého nástupu do funkce předsedy hovořil o své cestě do Jižní Ameriky a poté do Baku a okolí Kavkazu, kde se těží ropa.
Na Vašem klubu je zajímavé to, že vede své členy k aktivnímu trávení času. Nakolik je to podle Vás pro starší lidi důležité?
Já si myslím, že je to hodně důležité. Aby nezůstali doma, ale vyšli mezi lidi. Když sedíme v klubovně, tak opravdu probereme mnohé věci. Co se děje v obci, co se děje ve státě, lidé zavzpomínají, jak a kde bydleli v různých částech obce Dobrá, co se kde kdysi dělalo. Lidé se dozví spoustu zajímavých věcí o tom, jaké to tu kdysi bylo a jak to fungovalo.
...
Mohl by jste říci něco k historii Vašeho klubu?
Historii znám, sám jsem sepsal takový stručný přehled historie klubu seniorů od jejího vzniku v roce 1997, ale ještě to není hotové. K vytvoření tohoto díla mi sloužila kronika klubu seniorů a zápisky paní Boženky Sendlerové, která si taky sama zaznamenává podrobnosti o různých akcích. Základ už je, a až to dokončím, tak to možná někde publikujeme, možná že v Doberských listech na pokračování.
...
Vy jste v minulosti dělali i zájezdy do ostravských divadel. Proč to skončilo?
Jako klub seniorů jsme pořádali zájezdy do ostravských divadel, po nás to převzal na čas ještě někdo jiný, ale jako klub seniorů už jsme to nebyli schopni utáhnout. Jednak bylo komplikované zajistit lístky, zajistit autobus, poté se lidé nahlásili, následně přišla změna počasí, spousta zájemců se potom nedostavila a my jako klub seniorů jsme museli uhradit autobus a lístky, které nešly vrátit. Myslím si, že by tyto zájezdy mohla organizovat kulturní komise při obecním úřadu. Určitě by se našli zájemci z klubu seniorů, z klubu tělesně postižených, i lidé, kteří v klubech nejsou organizováni. Muselo by se udělat předběžné zjištění, jestli by lidé měli zájem a jezdili. Bylo by to velmi dobré.
Myslíte, že jsou v naší vesnici dobré podmínky, aby byli všichni lidé aktivní?
Já si myslím, že ty podmínky jsou dost dobré, ale zájem lidí je někdy nevalný. Není takový, jaký bych si představoval.
Co považujete za nejhezčí místa v Dobré?
Líbí se mi moc školní hřiště, které slouží na různé sportovní i kulturní akce, například na Velkou Doberskou. Park je lepší než předtím, až na to, že někteří lidé jej chodí poškozovat. 
 
Co by jste v obci změnil?
Po rozšíření kanalizace jsou silnice opravené, je třeba dodělat chodníky, jak nám to v Doberských listech slíbili, a taková drobná vylepšení pro občany. Velký nedostatek vidím v nádraží českých drah, které je pro starší lidi velmi neuzpůsobené, mají problémy při nastupování do vlaku a vystupování z vlaku. Někteří mají omezené pohybové možnosti a tak by si zasloužili u jedné koleje pořádné nástupiště.
Rozhovor zpracoval Petr Salamon