Reportáž: Tajemství v názvech ukrytá – výstava

„Názvy míst jsou totiž příběhy. Příběhy o lidech, kteří na místě žili, o jejich osudech, každodenní lopotě i svátečních chvílích, příběhy o jejich setkávání s přírodou a druhými lidmi, a to v časech zlých i dobrých, veselých i smutných.“ Těmito slovy začíná výstava, která od listopadu minulého roku do 7. února probíhá v Raškovické knihovně. Jedná se o několik informačních panelů plných obrázků a vysvětlujících textů – hned mne napadlo, že by na toto téma mohla vzniknout hezká publikace. A také jsem se později na webu projektu dozvěděl, že taková publikace vznikla.
 

Výstava se zabývá tím, jak vznikala slova popisující jak jednotlivé názvy obcí v okolí Raškovic(Vyššní Lhoty, Krásná, Pražmo i Morávka), jak vznikaly lokální názvy pro oblasti těchto vesnic, a také je tam zmínka o tom, jak vznikl název řeky Morávka. Morávka znamená malou Moravu, a toto slovo je zase složeno ze slov mor(velká voda) a ava(voda). Z výstavy si asi nejvíce odnesou obyvatelé zmíněných vesnic, ale i lidé z jiné části mikroregionu se zde dozví zajímavé věci.

Zaujalo mne, že některé obce v oblasti jsou poměrně mladé. Například první zmínka o obci Krásná pochází z roku 1639 a o obci Pražmo až z roku 1777. Pražmo bylo pojmenováno podle Jana Nepomuka, hraběti Pražmovi. Na Krásné, rozlehlé to vesnici nacházející se skoro v horách, byla některá místa pojmenována podle tajemných bytostí, se kterými se podle pověstí místní obyvatelé potkávali – například s Divoženkami.

Název Raškovice pravděpodobně pochází ze jména Raška. Podle informací z informační tabuly je pro tuto vesnici zajímavé to, že v ní existovala dlouhá tradice místních řemesel a průmyslu – jejich rozvoj byl spojen s působením dlouholetého starosty Josefa Adámka. Lhota je velmi častý název pro česko-moravsko-slezské obce, ale Vyššní lhoty jsou podle informací z výstavy jediné toho jména. Podle pověsti vzniklo jméno kopce Prašivá z toho, že tam byli vyvážení lidé nakažení leprou, morem a prašivkou, popravení zločinci a usvědčené čarodejnice.

Jména v oblasti vznikala různým způsobem. Některé názvy vyplynuly z jmén místních hospodařů, jiné podle toho, které instituci patřily (například obecník). Také pastevectví ovlivnilo tvoření místních názvů, například název Mraziok vyplývá z dřívějšího označení pro chráněná zimoviště pro ovce. Jiné oblasti se pojmenovávaly podle kvality zdejší půdy, například název Bahno označoval místa se zamokřenou, bahnitou půdou. Některá jména pocházejí z Uher, objevily se zde v souvislosti s valašskou kolonizací.

Autoři se při tvorbě informačních panelů zamysleli taktéž nad vývojem místních pojmenování. V některých archivních dokumentech jsou zaznamenány názvy, které již dnes nikdo nezná. Některá místa například skončila na dně přehrady Morávky. Zároveň ale vznikají názvy nové, které jsou spojené například s novými obchody a dalšími objekty. Taktéž dnešní mládež si vytváří svá vlastní pojmenování pro některá místa.

Výstava byla součástí projektu 'Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen', který sponzoruje Ministerstvo kultury. Oba autoři této výstavy, Jaroslav David a Přemysl Mácha, jsou akademici. Přitom pan Mácha je aktivním občanem obce Pražmo. 

Mnohdy se nadává na to, že státní a evropské dotace jsou zneužívány na nesmyslné projekty. Ale tento projekt je podle mne opakem takového zanedbání – jedná se podle mne o vynikající spojení lokálního aktivismu, patriotismu, centrálních projektů a akademické práce. Více se o tomto projektu dočtete na stránkách www.nazvymist.cz a http://projekty.osu.cz/mistapameti/. 

Zdroj: Místa paměti(OSU)