neděle 28. září 2014

Kulturní akce na další dva týdny



V místní knihovně v Dobré se bude konat výstava fotografií Michala Návrata, který již několik let fotí a na kameru natáčí různé doberské kulturní akce, a nejen to. Na středu 8. 10. 2014 od 17.00 připravuje knihovna také Maratón čtení, posezení v knihovně s mladými i staršími čtenáři. Přineste sebou svou oblíbenou knihu.

Soukromá hudební škola Mirriam Dýrové pořádá v kulturním sále při Základní škole v Dobré podzimní koncert. Zahrají studenti Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a Gymnázia v Ostravě stejně jako žáci ze soukromé hudební výuky. Akce se koná 14. Října od 17:30.

Klub rodičů při Základní škole Morávka Vás srdečně zve do divadla J.Myrona na českou komedii Veřejné blaho aneb deskový statek v pátek 10. října 2014. Cena se pohybuje kolem 150 korun, odjezd je v 17:00 od ZŠ Morávka. Vstupenky je možno zakoupit nebo rezervovat u p. Daňkové na tel. 558 637 106, 606 641 080




Ostatní informace
Komise pro rodinu a občanské záležitosti při OÚ Dobrá Vás opět zve na burzu dětského zimního oblečení, která se uskuteční ve dnech 3. a 4.října 2014 ve víceúčelovém sále ZŠ v Dobré. Blíží se také komunální volby, které proběhnou ve všech obcích mikroregionu Moráva 10. A 11. Října.
Základní a mateřská škola v Nošovicích pořádá dvoje sbírková akce. Sběr starého papíru bude probíhat celý říjen, sběr kaštanů a žaludů bude probíhat od 13. Do 17. Října.

pátek 26. září 2014

V Dobré byla zahájena petice proti Penny Marketu

Vítězslav Pantlík ve spolupráci s dalšími lidmi i místními obchody do světa oficiálně vypustil petici proti Penny Marketu. Občané mohou díky ní vyjádřit nesouhlas s chystanou stavbou Penny Maretu v obci Dobrá. Autoři petice svůj nesouhlas vysvětlují hned několika důvody, mezi nimiž je i možné snížení tržeb místních podnikatelů. Petici můžete podespat hned v několika místních obchůdcích - ve stánku na zastávce Dobrá - střed, ve večerce Petra, ve večerce pana Řeháka, v uzenářství Carbol a v restauraci Na Špici. Petici projedná asi až nové zastupitelstvo, které vzejde z říjnových komunálních voleb.

 

čtvrtek 25. září 2014

Komentář: Jak hodnotím první měsíce fungování mého blogu? A proč je tady reklama?



Jak hodnotím první měsíce fungování mého blogu? Musím říct, že celkem dobře. Začátek šel snadněji, než jsem čekal. Za den navštíví mé stránky v průměru 7 lidí a například za srpen jsem měl celkovou návštěvnost ve výši kolem 200 lidí. Navíc pro mne není problém shánět články. Různé organizace a instituce mají zájem, abych publikoval jejich pozvánky, abych napsal článek o nějaké novince a podobně. Některé materiály mi dávají zadarmo k publikování (doberský farář P. Bohumil Vícha a jeho fotografie z cest, raškovická knihovnice Marie Zemanová, Vojkovický Klub Vaření a zdraví, sdružení Bez mámy a podobně). Myslím si, že už o mém projektu ví hodně významných osobností společenského života v mikroregionu.

Po volbách plánuji další rozšíření mého působení. Chci se potkat s nově zvolenými starosty jednotlivých obcí a domluvit s nimi publikování mých článků v jejich zpravodajích. Tím pádem se o mém projektu dozví i mnoho dalších lidí ze všech obcí mikroregionu. Už nyní se mi podařilo tuto spolupráci zavést v obci Dobrá, kde již potřetí publikovali mé články. Za to pánům starostovi a místostarostovi děkuji.

Další úkol pro mne nebude tak snadný. Povědomí o mém projektu se již podle mne rozšířilo docela obstojně, nyní budu muset naučit lidi, aby na můj web chodili pravidelně. Snažím se publikovat jeden článek denně, a tedy zde mohou lidé najít každý den něco nového. A navíc článků s různým obsahem – rozhovory s místními osobnostmi, reportáže z akcí, historické okénko, komentáře k tomu, co se děje. Toho docílím jen jedním způsobem – pravidelným publikováním článků a upoutávek na můj web v offline prostředí.

A proč je zde reklama? Již v úvodním článku jsem oznámil, že chci tento web pojmout jako takzvané sociální podnikání. Tedy podnikání, které přináší dva užitky – sociální i ekonomický. Snažím se můj web koncipovat tak, aby měli lidé na jednom místě informace o všech důležitých akcích, které se v mikroregionu dějí. Aby znali důležité místní osobnosti a seznámili se s jejich myšlenkami. Prostě online cestou propagovat společenský život v mikroregionu a tím ho oživovat. Ale zároveň nejsem takový nadšenec místního života, abych to dělal do nekonečna zadarmo. Chtěl bych, aby mi to alespoň nějakou korunu přineslo. Zároveň ale mohu říci, že nyní budu používat vydělané peníze pouze pro projekt – abych udělal pořádné webovky, abych zaplatil doménu, abych zaplatil plakáty a letáky na můj projekt.

Nyní jsem také zprovoznil jednu novou věc – seznam místních živnostníků a firem. Kdokoliv mi může napsat, že se chce na této stránce zaregistrovat, a já mu to umožním (můj mail: Salamon.Petr@gmail.com). Jak jsem již totiž psal, lokální ekonomika je velmi důležitá. Ta totiž rozhoduje o tom, kolik peněz v oběhu bude v naší lokalitě, a tím pádem budeme moci zažívat větší rozvoj. 
 
Chcete-li můj projekt podpořit, šiřte ho mailem či přes Facebook mezi své známé, pravidelně jej navštěvujte a podobně.

středa 24. září 2014

Deníky z Afriky (Bez mámy): Pomoc školám v Tanzánii - zima 201

 Přináším cestovatelský deník občanského sdružení Bez mámy.

 

Příjezd


Naštěstí mám tu nejhorší část za sebou – a to je balení. Nejhorší je, když stojíte v pokoji plném věcí, které chcete vzít s sebou a doufáte, že to vše sbalíte. Je těžké něco z toho nechat doma, protože víte, kolik radosti tím způsobíte. Ale boj jsem vyhrála jen s malými ztrátami J. Jen před odletem si mě ještě na poslední chvíli vytáhli z letadla, protože v mém batohu objevili prskavky. Není to nic jednoduché vytáhnout něco z pracně zabaleného zavazadla, když už všichni sedí v letadle. Bohužel kluci prskavky neuvidí. Nevím, jak je tam asi před dvěma roky Ondra propašoval.
Podruhé jsem se na cestu do Tanzánie vydala sama. Ale stejně jako v minulém roce se nebojím, že bych tu sama byla. Už po příjezdu mě čekali „staří“ známí a hned jsem poznala i lidičky nové. Naštěstí mě tentokrát nepotkalo nic dramatického jako v minulém roce. Největším zážitkem byla jízda na motorce z letiště a druhý den na autobus. Na letišti mě už čekal Dan, který mě i se všechna má zavazadla naložil na motorku, za což sklidil uznání od místních. Myslím, že si u nás nikdo takovou jízdu (ještě v místním provozu) nedokáže představit. Danovi jsem jako dárek přivezla slivovici, z čehož měl opravdu radost. Když jsme se ale večer vrátili z města, slivovice nebyla k nalezení. Místo ní tam byl jeden velmi veselý malíř, který u Dana bydlí J
V úterý večer jsem po celodenní jízdě autobusem konečně dorazila do Mswiswi, odkud mě Chris dovezl do Mahanga – HURÁ. Moc jsem se těšila na kluky ze sirotčince - na ty, které znám z minulých let, i na ty, kteří přišli v létě. Měla jsem opravdu velkou radost, že je všechny vidím. Jsou to pěkní šmudlíci - v posledních dnech silně pršelo (začalo už období dešťů), a tak měli kluci bláto doslova až za ušima. Hned si domlouvali doučování a chlubili se svými výsledky ve škole. Ještě mě čekalo v Mahangu jedno překvapení v podobě Veroniky, která sem přijela za jiné sdružení. Takže potkat v Mahangu bělocha  (a ještě k tomu z Čech) není vůbec těžké J. Chrisovi jsem předala dopisy s dárky pro sirotky od jejich sponzorů, kteří jsou zapojeni do projektu Adopce sirotků (sponzoring). Chris je předá jejich adresátům.

Bohužel jsem hned ve středu dopoledne musela odjet do Mbey, protože jsme potřebovali vyzvednout peníze z banky a naplánovat cesty do partnerských škol. Museli jsme trochu pozměnit plány, protože peníze měly zpoždění. Bylo to tím, že v Tanzánii teď měli dva dny státní svátek. A to jsme se dozvěděla, že jeden z těch svátků vycházel na víkend, ale prezident  to na poslední chvíli změnil, aby si ten svátek užili J.


úterý 23. září 2014

Fotoreportáž: výstava zahrádářského svazu

V uplynulém víkendu (20. - 21. září) pořádalí členové Českého zahrádářského svazu Dobrá výstavu ovoce a zeleniny. Akce měla veliký ohlas a podílely se na ní různé subjekty, nejen včelaři. Přináším fotografickou reportáž, kterou připravil Vítězslav Pantlík. Fotografie se po rozkliknutí zvětší.










 

pondělí 22. září 2014

Oáza v Raškovicích: Dějství čtvrté - A co dál?

Oáza ožila pravidelnými kurzy i víkendovými pobyty. Můžete se setkat s klasickou jógou, relaxačními technikami, tělesnými cvičeními, dynamickými tanci, technikami zaměřenými na regeneraci organismu a zpomalování stárnutí, oční jógou, mozkovým joggingem, zkrátka se vším, co s sebou nese fyzické, psychické i duševní zdraví, akreditovaná školení pro získání kvalifikace učitel jógy II. třídy s celostátní působností. 

Je toho ještě velká spousta, co je vymyšleno a dosud nerealizováno: bazén, obří šachy, solná jeskyně, zahrada je ještě na samém začátku svého budoucího vzhledu, labyrint i dílna si vyžádají ještě spoustu času, energie ... Zdeněk a Lenka věří, že i toto a mnohé další nezůstane pouhým snem, ale stane se skutečností, k radosti užitku všem, kteří sem zavítají.

Hnacím motorem toho všeho je náš učitel Zdeněk Šebesta. Člověk, který je i přes svůj pokročilý věk stále nejaktivnějším členem Školy jógy KARAKAL a jeho vitalitu, invenci, organizační schopnosti, činorodost, pracovitost a předvídavost mu můžeme jen závidět. Je nám, služebně mladším učitelům, obrovským příkladem a vzorem. 


VELMI si vážíme VŠECH, kteří se na budování Oázy podíleli nebo podílejí ať už fyzicky, nebo jiným způsobem. Z celého srdce DĚKUJEME ♥♥♥

pátek 19. září 2014

Raškovická knihovna zpřístupnila vědu veřejnosti



Raškovická knihovnice pořádá velmi zajímavé akce ve své knihovně. Výstavy, vernisáže, koncerty, přednášky. Jednou z takových akcí byla přednáška doktora Pavla Kalendy z Akademie věd o Stonehenge a jeho významu pro staré Kelty. Konala se v úterý 16. září.


Mám rád vědu, která je něčím jiná. Klasický mainstreamový vědecký průmysl, který zdůrazňuje jen některá hlediska vědeckých prací, není úplně důstojným prostředím pro vědu. Ale i přesto existují katedry či jednotliví výzkumníci, kteří se snaží ke svým badatelským otázkám přistupovat nově a hledat nové souvislosti. A pokud jsou ochotni se o to podělit s veřejností, je to ještě lepší. Příkladem právě takového vědce je právě Pavel Kalenda.


Přednáška začala tím, že nám přiblížil okolí britského Stonehenge. Není to totiž jenom několik kamenů postavených do kruhů, ale je tam množství dalších zajímavých míst a objektů. Věděli jste například, že nedaleko kamenného Stonehenge bylo dřevěné Woodhenge? Následně popisoval své bádání, k čemu tyto objekty sloužily.


Staří keltové byli podle výsledků jeho bádání zázračnými astronomy. Dokázali před několika tisíci lety přesně vypočítat sluneční a měsíční zatmění, dokázali přesně určit místo východu a západu slunce na horizontu. A právě k tomu jim Stonehenge a další objekty sloužily. Všechno jim to pomáhalo řídit své zemědělství, které bylo jejich hlavním zdrojem obživy. I závěr přednášky byl zajímavý. Pan Kalenda popsal také podobná místa, sice jednodušší, ale neméně zajímavá, v České republice. Keltové na našem území šli dokonce tak daleko, že dokázali propojit výhled z Beskyd s výhledem z Drahanské vrchoviny na jižní Moravě.


Na závěr se rozvinula velmi zajímavá debata. Nejen na téma související se Stonehenge a Kelty, ale i o klimatologii, o zemětřeseních, o sopkách a podobně. Pan Kalenda prostě přistupuje k poznání jinak než obyčejný vědec, a proto jsou jeho informace velice zajímavé.

čtvrtek 18. září 2014

Morávka v boji proti fašismu 2



Posádka „jagdkomana“ neměla tušení, jak je blízko partyzánskému štábu. Její patroly se odvažovaly na silnici a na lesní cesty jen v celých skupinách – jednotlivci do lesa vůbec nevkročili a v noci se celá posádka pevně uzavírala ve svých ubikacích.

S bezvýraznou tváří, ale s výsměchem v nitru volili jim obyvatelé Morávky přímo před nosem partyzánské kurýry a spojky, vypravované z vrchu Travného, z toho „prokletého hnízda“ partyzánů, jež se gestapáci marně snažili vypátrat, ač je měli přímo na očích.

Na „jagdkomango“ v Morávce jen pršely vzteklé nadávky a tresty nadřízených velitelství, protože bylo vždycky jinde, než mělo být, a nikdy nebylo tam, kde partyzáni znovu a znovu působili nacistům citelné ztráty na lidech a zmocňovali se úspěšně zbraní, střeliva a dopravovaných potravin. Nedovedli vypátrat ani vysílačku, která zde někde v Morávce nebo u Morávky musela být ukryta. Vysílala co chvíli, klidně se zapojila na elektrickou síť, a dráždila nacisty až k nepříčetnosti.

Kdyby posádka „jagdkomanda“ tak veděla, že lesní dělní Dominik Kotásek, který chodil kolem nich denně s lhostejnou a nevšímavou tváří, je hlavní spojkou s bunkrem na Travném, že je to lesní Josef Liberda, který pro bunkr obstarává všechny potřeby a zásobuje partyzány spolu s Bohumilem Carbolem a místním obchodníkem Rudolfem Mrůzkem, že přímo v chalupách Morávky v samé blízkosti jejich štábu zapojují Jan Mrůzek, Alois Pavelek a Jan a Ludvík Novákové partyzánskou vysílačku ve svých domácnostech na elektrické vedení, a tak spojují bunkr na Travném pravidelně s partyzánským štábem Rudé Armády!

V pátrání míjel týden za týdnem, měsíc za měsícem bezúspěšně a marně. Nepomáhalo ani další zesílení gestapáckého „jagdkomanda“, ani slídění agentů a okolních „jagdkomand.“ Teprve počátkem listopadu se pomocí agentky, která se vydávala za „partyzánku Idu,“ dostali nacisté na stopu, která je konečně dovedla k Travnému.

středa 17. září 2014

Fotografie P. Bohumila Víchy: Lurdy

Doberský pan farář Bohumil Vícha rád cestuje na různá místa planety, zúčastnil se již řady světových setkání křesťanské mládeže. Všechny fotografie z těchto cest publikuje na svém fotoalbu na Rajčeti (odkaz). Děkuji mu, že mi dovolil si některé fotografie vybrat a publikovat je na svém blogu. Tady přináším jeho fotoreportáž z Lurd.