čtvrtek 11. září 2014

Historie: Morávka v boji proti fašismu 1



Symbolem hrdinského boje pracujícího lidu za svobodu vlasti se v této době partyzánské války v moravskoslezském pohraničí stala beskydská horská obec Morávka, rozložená pod krásným lesnatým vrchem Travným. Ze všech stran je obklopena hlubokými lesy, brážděnými nádherným údolím, jímž rád procházel Petr Bezruč, když v letech devadesátých pracoval na poště v Místu.

V déle 15 m se táhne tento hluboký zákop beskydský až na slovenské hranice a u obce Morávky se zvedají z něho k ochraně půvabné kotliny vrchy Bílý Kříž, Travný, Polom, Ropice, Slavíč a Prašivá, porostlé houštinami a lesy.

Morávka si získala hned od jara roku 1939 dobré odbojové jméno. Zde bylo středisko českého odbojového spojení se slovenským, odtud se vydávali přední naši odbojoví pracovníci a vojáci do zahraničí, zde procházela jedna z hlavních tepen protifašistické činnosti.

V chalupách horalů a dřevařů Morávky byla na pevné zámky uzavřena všechna tajemství kraje, přímo stvořeného jak svým terénem, tak svými lidmi pro úspěšný partyzánský boj. Partyzánům byla Morávka přirozeným a bezpečným útočištěm v jejich těžkém bojovém životě, zde měli svůj operativní štáb, zde působila sovětská partyzánská skupina Ilka. Místní partyzáni se s ní spojili a s pomocí obyvatelstva byl v hustých křovinách stráně Malého Travného vybudován ve výhodné terénní pozici rozlehlý partyzánský bunkr.

Nacistům byla Morávka už dávno podezřelá. Neustále slídili kolem ní, pátrali po stopách partyzánské činnosti v jejím okolí a nakonec umístili přímo v Morávce silné gestapácké „jagdkomando,“ jehož štábal sídlil v místním obecním hostinci.

Žádné komentáře:

Okomentovat