pátek 19. září 2014

Raškovická knihovna zpřístupnila vědu veřejnosti



Raškovická knihovnice pořádá velmi zajímavé akce ve své knihovně. Výstavy, vernisáže, koncerty, přednášky. Jednou z takových akcí byla přednáška doktora Pavla Kalendy z Akademie věd o Stonehenge a jeho významu pro staré Kelty. Konala se v úterý 16. září.


Mám rád vědu, která je něčím jiná. Klasický mainstreamový vědecký průmysl, který zdůrazňuje jen některá hlediska vědeckých prací, není úplně důstojným prostředím pro vědu. Ale i přesto existují katedry či jednotliví výzkumníci, kteří se snaží ke svým badatelským otázkám přistupovat nově a hledat nové souvislosti. A pokud jsou ochotni se o to podělit s veřejností, je to ještě lepší. Příkladem právě takového vědce je právě Pavel Kalenda.


Přednáška začala tím, že nám přiblížil okolí britského Stonehenge. Není to totiž jenom několik kamenů postavených do kruhů, ale je tam množství dalších zajímavých míst a objektů. Věděli jste například, že nedaleko kamenného Stonehenge bylo dřevěné Woodhenge? Následně popisoval své bádání, k čemu tyto objekty sloužily.


Staří keltové byli podle výsledků jeho bádání zázračnými astronomy. Dokázali před několika tisíci lety přesně vypočítat sluneční a měsíční zatmění, dokázali přesně určit místo východu a západu slunce na horizontu. A právě k tomu jim Stonehenge a další objekty sloužily. Všechno jim to pomáhalo řídit své zemědělství, které bylo jejich hlavním zdrojem obživy. I závěr přednášky byl zajímavý. Pan Kalenda popsal také podobná místa, sice jednodušší, ale neméně zajímavá, v České republice. Keltové na našem území šli dokonce tak daleko, že dokázali propojit výhled z Beskyd s výhledem z Drahanské vrchoviny na jižní Moravě.


Na závěr se rozvinula velmi zajímavá debata. Nejen na téma související se Stonehenge a Kelty, ale i o klimatologii, o zemětřeseních, o sopkách a podobně. Pan Kalenda prostě přistupuje k poznání jinak než obyčejný vědec, a proto jsou jeho informace velice zajímavé.

Žádné komentáře:

Okomentovat