Raškovická knihovnice pořádá velmi zajímavé akce ve své
knihovně. Výstavy, vernisáže, koncerty, přednášky. Jednou z takových akcí
byla přednáška doktora Pavla Kalendy z Akademie věd o Stonehenge a jeho významu
pro staré Kelty. Konala se v úterý 16. září.
Mám rád vědu, která je něčím jiná. Klasický mainstreamový
vědecký průmysl, který zdůrazňuje jen některá hlediska vědeckých prací, není
úplně důstojným prostředím pro vědu. Ale i přesto existují katedry či
jednotliví výzkumníci, kteří se snaží ke svým badatelským otázkám přistupovat
nově a hledat nové souvislosti. A pokud jsou ochotni se o to podělit
s veřejností, je to ještě lepší. Příkladem právě takového vědce je právě
Pavel Kalenda.
Přednáška začala tím, že nám přiblížil okolí britského
Stonehenge. Není to totiž jenom několik kamenů postavených do kruhů, ale je tam
množství dalších zajímavých míst a objektů. Věděli jste například, že nedaleko
kamenného Stonehenge bylo dřevěné Woodhenge? Následně popisoval své bádání,
k čemu tyto objekty sloužily.
Staří keltové byli podle výsledků jeho bádání zázračnými
astronomy. Dokázali před několika tisíci lety přesně vypočítat sluneční a
měsíční zatmění, dokázali přesně určit místo východu a západu slunce na
horizontu. A právě k tomu jim Stonehenge a další objekty sloužily. Všechno
jim to pomáhalo řídit své zemědělství, které bylo jejich hlavním zdrojem
obživy. I závěr přednášky byl zajímavý. Pan Kalenda popsal také podobná místa,
sice jednodušší, ale neméně zajímavá, v České republice. Keltové na našem
území šli dokonce tak daleko, že dokázali propojit výhled z Beskyd
s výhledem z Drahanské vrchoviny na jižní Moravě.
Na závěr se rozvinula velmi zajímavá debata. Nejen na téma
související se Stonehenge a Kelty, ale i o klimatologii, o zemětřeseních, o
sopkách a podobně. Pan Kalenda prostě přistupuje k poznání jinak než
obyčejný vědec, a proto jsou jeho informace velice zajímavé.
Žádné komentáře:
Okomentovat