Měsíc červen a červenec je obdobím vyvádění ptačích mláďat. Mnoho
ptačích druhů vyvádí svá mláďata z hnízd v době, kdy ještě neumějí létat
nebo létají jen nedokonale. Taková mláďata se učí létat sama a zpočátku
je rodiče ještě několik dní mimo hnízdo dokrmují a zároveň je učí
sbírat potravu.
Lidé, kteří nelétající mládě najdou, si často myslí, že vypadlo
z hnízda nebo je nemocné, a berou je domů nebo volají na úřady či do
záchranných stanic, aby se o mládě postaraly. Pokud se takové ptačí
mládě nenachází na místě, kde mu hrozí přímé nebezpečí, např. blízko
frekventované silnice, parkoviště nebo v zahradě plné domácích koček, je
lepší jej nechat být.
Pokud je ptačí mládě na nebezpečném místě, je vhodnější jej přenést
na bezpečnější místo, ale vždy co nejblíže místu, kde bylo nalezeno.
Přestože zrovna v okolí nevidíme dospělé ptáky, je mládě v kontaktu
s rodiči a je důležité takový kontakt nepřerušit. Sebelepší péče člověka
nemůže vynahradit péči ptačích rodičů a mláďata odchovaná lidmi mají
v přírodě jen malou naději na přežití. Ideální je mládě posadit na
nějaký keř či strom na klidnějším místě a pomalu se vzdálit. Pokud už
ptáčata přenášíme, je možné je vzít do rukou, vhodnější je použít
rukavice. Některá mláďata se dovedou bránit (např. dlask) a mohou nás
zranit. Lidský pach ptákům nevadí, ptáci mají jen slabě vyvinutý čich a
cizí pach prakticky necítí. Naopak pro savce je čich důležitým
orientačním smyslem, a pokud sáhneme na mládě např. srnce či zajíce, tak
je velká pravděpodobnost, že jej matka opustí.
Pokusit se o záchranu ptačího mláděte má smysl, až když je vidět, že je zesláblé, není schopno se pohybovat nebo je poraněné.
Pak je třeba kontaktovat nejlépe záchrannou stanici živočichů
v Bartošovicích nebo městskou policii či městský úřad, odbor či oddělení
životního prostředí. Kontakt na příslušné záchranné stanice najdeme na www.zvirevnouzi.cz
Pokud se chceme pokusit o záchranu opeřence sami, je nejlepší si
nejprve prostudovat základní informace o tom, jak o takového živočicha
pečovat. Na stránkách České společnosti ornitologické www.birdlife.cz najdeme v sekci „zraněný pták“.
I dobře míněný skutek může nakonec víc uškodit, a proto je třeba
dobře zvážit, jestli nalezené mládě budeme zachraňovat nebo jej
ponecháme svému osudu. Příroda u ptáků se ztrátami počítá. Např. u pěvců
se druhého roku dožije 10 – 30 % mláďat a přijde-li během hnízdění
špatné počasí, přežije jich ještě méně. Mláďata hlavně pěvců opouštějí
svá hnízda dříve, než umí létat z jednoho prostého důvodu. Ptáci se
snaží minimalizovat riziko predace hnízd. Najde-li hnízdo s mláďaty
predátor, jsou pro něj všechna mláďata snadnou kořistí a je minimální
šance, že nějaké mládě přežije. Mláďata, která sice neumí dobře létat,
se pohybují zpravidla samostatně a každé se umí samo ukrýt. Je tak menší
pravděpodobnost, že predátor objeví všechna mláďata, která opustila
hnízdo, než kdyby setrvala v hnízdě až do jejich plné vzletnosti. Tím se
naděje na jejich přežití zvyšuje. Pokud chceme ptákům skutečně pomoci,
je lepší po ně např. vysadit na zahradě strom nebo keř, vyvěsit budku
nebo je třeba v zimě přikrmovat.
Zdroj: www.valasskakrajina.cz Autor:Daniel Křenek, Česká společnost ornitologická
Jednou mi takhle přinesl soused malé ptáčátko, že ho viděl a jestli bych s tím něco neudělal. Měl jsem naštěstí doma osvětlení s vysokou svítivostí a teplou žárovkou, takže jsme ptáčka, byl to malý kosák, tak nějak udrželi při životě. Nakonec byl ale stejně u nás doma. Asi ho to stálo podlomené zdraví a celý život byl tak nějak nedotažený. :(
OdpovědětVymazat