Představení Malé galerie v raškovické knihovně

Poutní místo Prašivá, 90 let chaty Klubu českých turistů na Prašivé

V následující sérii článku představím čtenářům vesnickou galerii, která funguje v raškovické knihovně. Malá galerie funguje již více než 10 let a stará se o ni knihovnice Marie Zemanová. Jako první přináším rozhovor, který vyšel ve sborníku o galerii v roce 2007. Sborník se jmenuje Malá galerie Raškovice 1997 - 2007 a vydala jej obec Raškovice.

Galerie na vesnici, to je opravdu ojedinělý a vzácný úkaz..?

K zaujetí pro výtvarné umění i k myšlence provozování galerie mě před mnoha lety přivedla osobnost Evy Kučerové – Landsbergrové .To setkání bylo pro mne osudové. Poprvé jsem měla možnost pracovat s člověkem, pro něhož je lidské nasazení a profesionalita naprostou samozřejmostí.

Při organizování výtvarných aktivit a především při instalacích konkrétních výstav mi Eva poskytla příležitost se mnoho naučit a získat k této oblasti blízký, vnitřní vztah.Tuto bytostnou zkušenost jsem zúročila při své samostatné práci ve Střediskovém kulturním zařízení v Raškovicích  v letech 1986-1991, kde jsem spolu s dalšími činnostmi uspořádala samostatnou výstavu obrazů Bohuslava Dyby, Ledy Pešatové, Miluše Březinové,  Anny Šenkové, Barbory Baumrukové, Anny Šmalcové, také dětské výtvarné tvorby a dvě prodejní výstavy Díla, českého fondu výtvarných umění.  V  roce 1995 jsem  začala pracovat v místní knihovně  a v jejím předsálí zařídila Malou galerii se stálým výstavním programem.

Jak se vůbec utvářel roční rytmus galerie, střídání výstav jednotlivých osobností, dětská výtvarná tvorba , národopisné výstavy, její vlastní dlouhodobá koncepce ?

Vyvíjela se postupně, pomalu: z dalších kontaktů s jednotlivými výtvarníky, z rozvíjející se spolupráce se školami, z významných události ze života obce. Přelomový okamžik nastal s otevřením Památníku Raškovic v roce 2002, kdy se přirozeně začaly pořádat národopisné výstavy. Impuls k obnovení místních tradic vzešel během přípravy jedné z výstav Josefa Nitry. Obrátila jsem se tehdy na paní Jiřinu Veselskou, která mi poskytla nedocenitelné lidské i odborné zázemí, bez něhož a také  podpory obecní samosprávy a dalších nadšenců  by se  otevření  a následná činnost stálé národopisné expozice nemohla realizovat. Koncepce galerie tak vyplynula jak z provázanosti činností s místem, lidmi, jejich tradicemi, tak i ze zájmu autorů regionu, spřízněných s místem a galerií.

K výjimečným regionálním umělcům, kterým se podařilo daleko překročit hranice nejen regionu patří Eva Kučerová –Landsbergrová a Petr  Bednář.

Za svůj mimořádný tvůrčí přínos v oblasti email artu se jim dostalo mezinárodního uznání, vystavují v evropských galeriích, jsou organizátory uznávaného Mezinárodního sympozia smaltu ve Frýdlantu nad Ostravicí, podílejí se organizačně také na Trienále smaltu, rovněž s mezinárodní účastí.

Všimla jsem si tvého zaujetí pro dětskou výtvarnou tvorbu, kdo ti pomáhá s tímto dlouhodobým projektem vyžadujícím týmové nadšení ?

Mnoho let jsem spolupracovala s učiteli výtvarného oboru ZUŠ ve Frýdku-Místku, hlavně s Naděždou Friedlovou, která v Malé galerii uskutečnila několik výjimečných autorských výstav. Zůstává pro mne nezapomenutelným člověkem, který mi v životě i v profesi bude velmi chybět. V posledních letech úzce spolupracuji s Hanou Černohorskou, která nyní působí rovněž na výtvarném oboru ZUŠ. Naše spolupůsobení v dětské výtvarné tvorbě a hlavně jeho přesahy publikovala v časopise Výtvarná výchova, v článku o projektu Krajina, který iniciovala a spolu se Zuzanou Bůžkovou, jejími kolegy a dětmi  uskutečnila na zdejší ZŠ. Velmi dobrá a dlouhodobá spolupráce s vedením i učitelkami  Základní a mateřské  školy v Raškovicích se odráží v jejich pravidelných návštěvách s žáky v galerii.

Raškovické děti v Malé galerii také vystavují, staly se tak její součástí, stejně jako dospělí

autoři. Patří mezi stálé návštěvníky galerie také studenti ?

Jsem ráda, že patří, hodně tomu napomáhá právě propojení galerie s provozem knihovny. V této souvislosti chci připomenout výstavu studentů Radmily Vaňkové Hrátky s knihou. Prostřednictvím působivé instalace knižních objektů se jim podařilo jedinečným způsobem rozvinout  komunikaci mezi galerií a knihovnou. Radmila Vaňková a Radmila Pánková mi v posledních letech také ochotně pomáhají při instalacích dětské tvorby.

Jak probíhají doprovodné akce v Místní knihovně ? Zaměřuješ se na určitou oblast nebo spíše na pestrou skladbu různých činností ?

Místní knihovna v Raškovicích má téměř stoletou tradici. Vznikla v roce 1909, v době založení čtenářsko vzdělávacího spolku Palacký. V současné době je obohacena Malou galerií a Památníkem Raškovic, s kterými vytváří organický celek v jednom společném prostoru, o který pečuji. Specifikum mé práce spočívá právě v prolínání všech tří oblastí. Pomáhá mi také propojení prostor s mateřskou školou a blízkost základní školy, pro které pořádám pravidelné besedy o literatuře i lidových tradicích.  Oblíbené jsou cestopisné přednášky, např. s raškovickým  rodákem Josefem Nitrou, spolupráce s Klubem důchodců, ale také literárně hudební večery, hudební i dramatická vystoupení v rámci vernisáží  apod. V letech 1996 - 2002 se v Klubu Harmonie konala pravidelná setkávání s přednáškami zaměřenými na zdravý životní styl.

Řadu let ses věnovala také dětskému divadlu.

Divadlo mě okouzlilo a nasměrovalo mé zájmy už za dob studií. Dramaturgická a režijní práce s dětským divadelním souborem  se stala po určitou dobu neoddělitelnou součástí mé práce. Bylo to v letech 1986 -1990 a 1996 -2002, kdy jsme pořádali  každoročně představení. V poslední době se starám také o zajišťování zájezdů do Národního moravskoslezského divadla v Ostravě.

Zvláštní postavení v programu galerie si získávají výstavy v adventním čase. Myslím, že se ti podařilo navázat na tradici, která v lidech dokáže navodit niternější spřízněnost.

Adventní výstavy přinášejí hluboké vnitřní prožitky. Některé byly laděny až mysticky. Tanec srdce, obrazy Lenky Kovalové, výstava fotografií   Miroslava Lyska Advent zahájená v roce 2003 ThDr. Josefem Hromádkou, následovaly An-děly se věci. Mimořádná byla vernisáž výstavy studentů Radmily Vaňkové – voskové batiky na křesťanské motivy, při níž pěvecký sbor Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku -Místku nádherně rozezněl prostor Malé galerie.

Ke všem tvým činnostem je zapotřebí odvaha, jistá tvrdohlavost a energie, která se

přelévá a proudí dál, a také víra v ono přelévání..

Měla jsem to štěstí, že jsem mohla čerpat z osobních, přátelských vztahů, že stále spolupracuji se

skutečnými osobnostmi, které formují můj vztah k práci, stále mě inspirují a podporují. Naplňují moji víru, že umělecké dílo je vyznání, jímavější než jakékoli jiné, že setkávání s uměním člověku přináší hlubší obohacení, než si je schopen uvědomit.

Možná i proto jsi první výstavu v Malé galerii věnovala malíři Janu Zrzavému, který je ti blízký nejen jímavou hloubkou svých obrazů, ale také poznáním, k němuž Malá galerie celým desetiletím své existence přesvědčivě směřuje : umění vyrůstá ze života a pro život je určeno.

 Deset otázek k desetiletí Malé galerie. S Marií Zemanovou hovořila Dagmar Čaplyginová

Výtvarné práce žáků ZŠ Raškovice..Svět očima dětí