V současnosti probíhají poslední správní řízení ve věci stavby obchvatu Frýdku - Místku. Tato silnice povede přes západní část obce Dobrá, blízko středu obce Staré město a přes řeku Morávku, jednu z nejcennějších přírodních řek v České republice.
Již málokdo pochybuje o tom, že je tato stavba nutná pro vyřešení dopravní situace ve Frýdku - Místku. Rozhodnutí o jiné trasy této stavby by vrátilo správní proces až k roku 1994. Ovšem magistrát města by neměl přírodu úplně ignorovat a bezohledně vykořišťovat. Takovým způsobem, jak to předvedl v otázce kácení dřevin v oblasti, kudy obchvat povede.
Magistrát města Frýdku - Místku a krajský úřad v Ostravě totiž povolily
vykácet přibližně čtyři tisícovky stromů a keřů v trase uvažované silnice R48 kolem Frýdku-Místku, aniž by investorovi - Ředitelstvi silnic a dálnic ČR - uložily vysadit adekvátní množství nových dřevin. Environmentální organizace
Děti Země proto tento postup považuje za nezákonný a za podezřele
vstřícný, takže už podala dvě odvolání. V nich žádá, aby se vysadil optimálně pětinásobek kácených dřevin, čímž by tak obyvatelé Frýdku-Místku nepřišli o "zelené plíce města".
Jde totiž o to, že jižní část města Frýdku - Místku dlouho tvořilo přirozené rekreační zázemí místním obyvatelům, zatímco sever města je převážně průmyslový. Na jihu jsou zahrádky, místa k projížďkám na kole i řeka, ke které někteří obyvatelé občas jezdili relaxovat. Právě výsadba nových stromů na jiných nových místech by mohla vytvořit nová místa pro rekreaci a odpočinek.
Stromy s sebou nesou mnoho cenných přínosů, nejen v místě svého nasazení, ale i na planetě. Pomáhají zlepšovat místní ovzduší, a to tím, že na sebe váží část škodlivin. Tvoří přirozenou protihlukovou bariéru. Pomáhají také bojovat proti změně klimatu, jelikož přeměnují oxid uhličitý na kyslík. A tak bych mohl pokračovat.
Město by mohlo ukázat krásné gesto před veřejností v tom duchu, že obchvat je sice důležitý v tom místě, kde je naplánován, ale že místní politici na přírodou nekašlou. Místo toho ukazují přírodě vztyčený prostředníček.
Předseda Dětí Země Miroslav Patrik k tomu dodává:
"Je neuvěřitelné, jak bezohlednost státních úředníků rozhoduje o tom, že u tak velkého města se znečištěným ovzduším povolí zlikvidovat více než tři hektary dřevin se čtyřmi tisícovkami stromů a keřů, aniž by za tuto obrovskou ekologickou újmu byla uložena výsadba násobného
množství dřevin. S takovým pohrdáním estetických, hygienických a rekreačních funkcí
zeleně blízko města jsme se ještě nesetkali. Nedovedeme si proto představit, že by šlo o nějaký náhodný omyl ze strany úředníků na magistrátu a na krajském úřadě. Spíše se obáváme, že jde o plánovaný a
koordinovaný čin ve prospěch investora, takže úředníci vůbec nehájí
zájmy ochrany přirody a krajiny a obyvatel města, ale betonové lobby," myslí si Patrik.
A míst, kde by se s v okolí obchvatu dalo stavět stromy, je celá řada. V Dobré mne například napadají hned dvě cesty, vedoucí z Dobré do Frýdku - Místku (stará hlavní silnice a silnice z Cyklobaru k hřbitovu). Na těchto místech by se dala postavit krásná alej, která by s sebou nesla ještě další ekologické i estetické přínosy.
Magistrát města se háhjí tím, že je stavba ve veřejném zájmu. To je ovšem podle mne zcela zcestný argument. Vůbec tady nejde totiž o otázku jestli obchvat stavět nebo ne, jde o to, aby se nezbytné lidské zásahy do přírody nějakým způsobem kompenzovaly. Abychom se postarali i o přírodu, která je důležité pro další blahobyt společnosti. A jak říká Mirek Patrik,
podstatou řízení o káceni je uložení přiměřené náhradní výsadby,
nikoliv zkoumání, zda je stavba veřejně prošpěšná či ne. Mají se
zkoumat zničené kácené dřeviny a způsobená ekologická újma, nikoliv to, co
se staví ...
Urcite byla vhodnější severní strana, je to tragédie
OdpovědětVymazat