Rozhovor: s Čestmírem Ježem o zahrádkářích

(rozhovor vyšel v Doberských listech v únoru 2011)
... 

Vy často přednášite?
Jsem šéfem instruktorů ve Frýdku-Místku a přednášek mám v zimním období asi takových osm devět po okrese Frýdek-Místek. Dvě přednášky ročně mám po okrese

Odkud čerpáte informace na tyto přednášky?
Chodím hlavně na zahradkářská školení, třídenní je vždycky v Ostravě a pak celou zimu probíhá školení v Olomouci..

Přenášíte si  informace z těchto školení i na svou vlastní zahrádku?

Zkouším nové věci na své zahradě. Teďkom zkouším nový způsob řezu jabloní, takzvaný klik. Ten spočívá v tom, že na stromě není rodící větev starší než tři roky, protože odrůda jabloní je nejakostnější v jedno až tříletém dřevu, a když to dřevo stárne, tak se jakost a velikost ovoce ztrácí.

O jakých tématech přednášíte?

Nové odrůdy švestek, jejich cukernost a pěstování. Pak mám střih švestek, řez jabloní na klik. Pak mám hroznové víno a přípravu půdy. Na ochranu stromů a rostlin se necítím, protože na to musí mít člověk větší vědomosti.

Děláte v Dobré třeba i přednášky i pro veřejnost?
Já jsem informoval o současné přednášce o balerinách na vývěsce na obecním úřadě s tím, že je to veřejnosti přístupné, že každý, kdo chce, si to může přijít poslechnout. Tady je velice malá návštěvnost. Dělal jsem přednášku o řezu v Dobraticích, informoval jsem o tom na obecní vývěsce a na nástěnce u invalidních důchodců, přišlo tam šedesát občanů Dobratic, ani jeden z Dobré.

Máte Vy sám něco zajímavého na zahradě?

Ne, mám jenom hroznové víno, meruňky a šest odrůd nektarinek, které mi zrají od půlky července do konce září.

Co Vás osobně baví na zahrádkaření?

Je vidět, jak to člověku roste. A příroda, ta mne táhne odmala.

...

Jaký je hlavní smysl českého zahrádkářského svazu?
Předávání zkušeností, podpora přírodních zahrádek, okolo šedesátých letech se ustanovovaly zahrádky, prakticky na rumištích , mokřadech, všechno se to zvelebovalo, postavily se chatky, tím pádem tam byla rekreace a každý si mohl vypěstovat vlastní zeleninu, která je bez chemie. A výstavy, to je hlavní, je to prezentace zahrádkářského svazu a toho, co se dá na zahrádce vypěstovat.

Budete dělát nějaké soutěže?
Měli jsme vždycky soutěž o nejkrásnější jablko. Ale zjistil jsem, že to není směrodatné, protože vyhrávají jenom ty vánočí jablka. Náš výbor by chtěl vyhlásit soutěž o největší jablko. To už není na krásu, ale je to na hmotnost. Zváží se, změří se obvod a vyhlásí se potom největší jablko. Chtěli bychom to dělat ve spolupráci s obcí, ať nad tím starosta převezme patronát.

Spolupracujete nějak se školou?

Spolupracujeme velice dobře se školou v Nošovicích, jejich výtvarné práce visí vždycky na zdech našich výstav, a ještě se školkou. Doberská škola nemá moc velký zájem spolupracovat.

Jaká je historie českého svazu zahrádkářů?

První založení bylo po válce v roce 1948 a mezi válkama a za války to bylo dohromady spolu se včelaři, okolo padesátých letech se začali zahrádkáři a včelaři od sebe oddělovat.

Ta historie se týkala doberského svazu nebo celorepublikového svazu?

Týkalo se to Dobré a byl to i celorepublikový trend. Zde s ovocnářstvím začal učitel Mališ, ještě mám strom, co rouboval na zahradě, je to hruška.

Mi říkal jeden pán, se kterým jsem mluvil včera na výroční schůzi, že před desítkami let měl zahrádkářský svaz spoustu členů, dnes, že je jich mnohem méně.

Přesně jsme měli 117 členů v roce 1989. Potom se to zničehonic snížilo na padesát. Teď máme 32 členů.

Čím to bylo způsobeno?

Za minulé doby nebyl sadbový česnek, nebyly hnojiva, nebyly sadbové brambory, velkoobchody nebyly a zahrádkářský svaz měl smlouvu s výrobci, že jsme to dostávali za určitou lacnější cenu, lacnější než v obchodě, a dělali jsme takzvané hromadné objednávky. Jak jsem se díval do kroniky, tak česneku se pro Dobrou objednávalo stočtyřicet kilo. Po devadesátém roku přišel útlum, už jsou velkoobchody, ve kterých si tyto věci může člověk nakoupit, a tím pádem ti lidé žádné výhody nemají, tím pádem o to nemají zájem.

Přináší to členství v zahrádkářském svazu ještě nějaké výhody?

Zaprvé, ty informace z přednášek, třeba o těch balerinách, se nedozví nikde. V časopise byl jeden článek, bylo tam popsaných pět odrůd, já jsem jich předváděl šedesát. V tom je ten rozdíl. A navíc jsem je nasměroval, kde si to můžou koupit, poradil jsem jim, jak si to vypěstovat.

Do českého svazu zahrádkářů se může přidat kdokoliv, kdo má svoji zahrádku?
Kdo chce se může stát členem, není to podmíněno zahrádkou. Když na balkóně pěstuješ orchideje, tak můžeš být členem zahrádkářů. Máme specializované zahrádkářské úseky, jeden z nich je specializován na jiřinky-fialky, a k nim nepotřebuješ být na zahrádce, to můžeš pěstovat doma za oknem. Ještě máme úseky specializované na mečíky a lilie. Každý ten úsek má své jméno.

Na Vaší výroční schůzi jsem se dozvěděl, že v Dobré existje i zahrádkářská osada, to jsem nevěděl. Kde se nachází a jak je velká?

Zahrádkářská osada byla založena někdy v roce 1968 nebo 1969, přesně nevím, a založili ji zaměstnanci výzkumného ústavu. Je tam dvanáct členů, mají to pěkné, starají se. Mají to zejména na relaxaci, kdysi tam pěstovali i zeleninu. Nachází se směrem jak jsou u Sýpky Lentilky, když jdu okolo Lentilek směrem na řeku, tak po pravé straně před kolejema. Je to v ochranném pásmu kolejí, tedy se tam nemohly stavět rodinné domky.

Jak dlouho už jste předsedou zahrádkáského svazu a dosáhl jste nějakých úspěchů?
Třetí volební odbobí. Myslím si, že ti zahrádkáři, kteří chodí na výroční schůze, mají více vědomostí, než měli.

Co by jste v Dobré změnil?

Změnil bych mentalitu doberských občanů, aby se více zapojili do veřejného života v obci.