Hudba je pro mne jako pro většinu lidí součástí života, asi bych si bez ní svůj život neuměl dost dobře představit. Vnímám ji jako jazyk, kterým komunikujeme na trochu jiné úrovni než národními jazyky, jde hlouběji, je abstraktnější a velmi mocná při přenášení emocí, což se snažím mít jako muzikant stále na zřeteli. Nerad bych přenášel na spoluhráče či posluchače negativní emoce. Zároveň věřím, že jejím správným používáním můžeme naši realitu „vylepšovat“. Asi nejvíce zajímavým hudebním aspektem je souhra a improvizace, když fungují, je to nepopsatelný zážitek.
Již dlouho funguje skupina Almára, hrající hudbu někde mezi jazzem a Word music. Jak dlouho už almára funguje, v kolika letech jste s touto kapelou začínali? Byla to Vaše první kapela?
Almáru jsme dali dohromady, pokud si dobře pamatuji někdy kolem roku 2000 (to nám bylo od 26 do 30 let) – impulsem byla moje spolupráce s Markem Paučkem, z které vzešlo naše neoficiální album „Římská nula“ – nahrávali jsme jednotlivé skaldby asi dva roky při svých občasných hudebních setkáních, až jsme zjistili, že máme desku. Almára nebyla mou první kapelou, předtím jsem prošel od gymnaziálních let více skupinami různých stylů, od hard rocku po folk.
Ve svých kapelách máte celkem rozsáhlé hudební rozkročení, hrajete jazz, blues, Word music a tak dál. Jaký hudební žánr nejraději posloucháte, jaká hudba Vás baví?
Baví mne všechny styly, kterým se věnuji a mnoho dalších. Nejsem muzikant, který by ctil jediný styl, mám rád pestrost. Poslední dobou toho moc neposlouchám, více cvičím a hraju. Poslouchám spíše cíleně, abych se něco naučil. Už jsem se odklonil od „tvrdé“ muziky, kterou jsem dříve poslouchal i hrál, stále více se kloním k akustické muzice. Je jasné, že při té stylové otevřenosti, o které mluvím výše, jsem docela uzavřený mnohým stylům – nic mi neříká tvrdá metalová hudba (především agresívní, a té je většina), techno a mnoho dalších.
A jaká hudba se Vám nejlépe hraje?
Jak jsem říkal, na stylu až tak nezáleží, spíše na stejně naladěných spoluhráčích a posluchačích. Nejlépe se mi, asi jako všem muzikantům, hraje hudba, která jde ze mě.
Máte nějaký muzikantský sen?
Nevím, snad že by bylo fajn, kdybych se hudbou uživil, a to s tím, že bych hrál jen to, co mne baví.
Slyšel jsem, že jezdíte na kole do práce do Ostravy, kde učíte angličtinu. Jaké to je, muset každý den ujet více než 30 kilometrů?
Tam a zpět je to necelých 60 km, nejezdím však tak často. Nejsem fanatik , beru kolo jako relaxační a dopravní prostředek spíše než jako sport. Jezdím, když je příhodně, tj. cirka od dubna do začátku října jednou, maximálně třikrát týdně.
S místní knihovnicí spolupracujete na vytváření pravidelných komponovaných večerů s hudbou a předčítanou literaturou. Jak tento koncept vznikl?
Nápad jsem dostal já, když mi došlo, že docela málo lidí v mých rodných Raškovicích vědělo, že se věnuji hudbě (neb jsem celý život spíše hrával jinde – většinou ve Frýdlantě nad Ostravicí) a že bych tedy „doma“ rád něco vytvářel. To propojení mne napadlo už dříve, když jsem s almárou dělal komponovaný pořad s jednou mladou autorkou. Jsem moc rád, že naše paní knihovnice i obecní úřad jsou tomuto pořadu nakloněni. Je to moc příjemné a zároveň výzva, vymýšlet nové a nové náměty a propojení, hledat vhodné knížky, číst je, hledat ukázky tak, aby se propojily s písničkami, a hrát různé styly.
Na jaká témata jste už tyto komponované večery měli, co bylo podle Vás nejzajímavější?
Už jich bylo docela dost: rychle si vzpomenu na tyto: Fenomén Betales, Rytmus v nás, Pohádkové vánoce, Na lidovou notu, Voskovec, Werich aj. Ježek, S kytarou kolem světa, Hudba z filmů, ... Pořad již běží dva roky, je to zhruba sedm až osm dílů ročně.
Co plánujete na další rok?
Mám nějaké náměty připravené a spoustu nápadů, musím je ještě dotáhnout. Rád bych připravil slovenské písničky, muzikály, zase něco k vánoců, Suchého a Šlitra, Karla Kryla, a tak dál.
Kdy budete v nejbližší době mít nějaký koncert v mikroregionu?
Pokud se počítá Frenštát, tak s jazzovým LAM Triem hrajeme v pátek 22.8. na náměstí od 17 hodin.
Profil Aleše Nitry.
Žádné komentáře:
Okomentovat