Komentář: Magistrát města Frýdku-Místku by neměl přírodu úplně ignorovat

V současnosti probíhají poslední správní řízení ve věci stavby obchvatu Frýdku - Místku. Tato silnice povede přes západní část obce Dobrá, blízko středu obce Staré město a přes řeku Morávku, jednu z nejcennějších přírodních řek v České republice.

Již málokdo pochybuje o tom, že je tato stavba nutná pro vyřešení dopravní situace ve Frýdku - Místku. Rozhodnutí o jiné trasy této stavby by vrátilo správní proces až k roku 1994. Ovšem magistrát města by neměl přírodu úplně ignorovat a bezohledně vykořišťovat. Takovým způsobem, jak to předvedl v otázce kácení dřevin v oblasti, kudy obchvat povede.


Magistrát města Frýdku - Místku a krajský úřad v Ostravě totiž povolily vykácet přibližně čtyři tisícovky stromů a keřů v trase uvažované silnice R48 kolem Frýdku-Místku, aniž by investorovi - Ředitelstvi silnic a dálnic ČR - uložily vysadit adekvátní množství nových dřevin. Environmentální organizace Děti Země proto tento postup považuje za nezákonný a za podezřele vstřícný, takže už podala dvě odvolání. V nich žádá, aby se vysadil optimálně pětinásobek kácených dřevin, čímž by tak obyvatelé Frýdku-Místku nepřišli o "zelené plíce města".

Jde totiž o to, že jižní část města Frýdku - Místku dlouho tvořilo přirozené rekreační zázemí místním obyvatelům, zatímco sever města je převážně průmyslový. Na jihu jsou zahrádky, místa k projížďkám na kole i řeka, ke které někteří obyvatelé občas jezdili relaxovat. Právě výsadba nových stromů na jiných nových místech by mohla vytvořit nová místa pro rekreaci a odpočinek.


Stromy s sebou nesou mnoho cenných přínosů, nejen v místě svého nasazení, ale i na planetě. Pomáhají zlepšovat místní ovzduší, a to tím, že na sebe váží část škodlivin. Tvoří přirozenou protihlukovou bariéru. Pomáhají také bojovat proti změně klimatu, jelikož přeměnují oxid uhličitý na kyslík. A tak bych mohl pokračovat.

Město by mohlo ukázat krásné gesto před veřejností v tom duchu, že obchvat je sice důležitý v tom místě, kde je naplánován, ale že místní politici na přírodou nekašlou. Místo toho ukazují přírodě vztyčený prostředníček. 

Předseda Dětí Země Miroslav Patrik k tomu dodává: "Je neuvěřitelné, jak bezohlednost státních úředníků rozhoduje o tom, že u tak velkého města se znečištěným ovzduším povolí zlikvidovat více než tři hektary dřevin se čtyřmi tisícovkami stromů a keřů, aniž by za tuto obrovskou ekologickou újmu byla uložena výsadba násobného množství dřevin. S takovým pohrdáním estetických, hygienických a rekreačních funkcí zeleně blízko města jsme se ještě nesetkali. Nedovedeme si proto představit, že by šlo o nějaký náhodný omyl ze strany úředníků na magistrátu a na krajském úřadě. Spíše se obáváme, že jde o plánovaný a koordinovaný čin ve prospěch investora, takže úředníci vůbec nehájí zájmy ochrany přirody a krajiny a obyvatel města, ale betonové lobby," myslí si Patrik.

A míst, kde by se s v okolí obchvatu dalo stavět stromy, je celá řada. V Dobré mne například napadají hned dvě cesty, vedoucí z Dobré do Frýdku - Místku (stará hlavní silnice a silnice z Cyklobaru k hřbitovu). Na těchto místech by se dala postavit krásná alej, která by s sebou nesla ještě další ekologické i estetické přínosy.

Magistrát města se háhjí tím, že je stavba ve veřejném zájmu. To je ovšem podle mne zcela zcestný argument. Vůbec tady nejde totiž o otázku jestli obchvat stavět nebo ne, jde o to, aby se nezbytné lidské zásahy do přírody nějakým způsobem kompenzovaly. Abychom se postarali i o přírodu, která je důležité pro další blahobyt společnosti. A jak říká Mirek Patrik,
podstatou řízení o káceni je uložení přiměřené náhradní výsadby, nikoliv zkoumání, zda je stavba veřejně prošpěšná či ne. Mají se zkoumat zničené kácené dřeviny a způsobená ekologická újma, nikoliv to, co se staví ...

Rozhovor: s Čestmírem Ježem o zahrádkářích

(rozhovor vyšel v Doberských listech v únoru 2011)
... 

Vy často přednášite?
Jsem šéfem instruktorů ve Frýdku-Místku a přednášek mám v zimním období asi takových osm devět po okrese Frýdek-Místek. Dvě přednášky ročně mám po okrese

Odkud čerpáte informace na tyto přednášky?
Chodím hlavně na zahradkářská školení, třídenní je vždycky v Ostravě a pak celou zimu probíhá školení v Olomouci..

Přenášíte si  informace z těchto školení i na svou vlastní zahrádku?

Zkouším nové věci na své zahradě. Teďkom zkouším nový způsob řezu jabloní, takzvaný klik. Ten spočívá v tom, že na stromě není rodící větev starší než tři roky, protože odrůda jabloní je nejakostnější v jedno až tříletém dřevu, a když to dřevo stárne, tak se jakost a velikost ovoce ztrácí.

O jakých tématech přednášíte?

Nové odrůdy švestek, jejich cukernost a pěstování. Pak mám střih švestek, řez jabloní na klik. Pak mám hroznové víno a přípravu půdy. Na ochranu stromů a rostlin se necítím, protože na to musí mít člověk větší vědomosti.

Děláte v Dobré třeba i přednášky i pro veřejnost?
Já jsem informoval o současné přednášce o balerinách na vývěsce na obecním úřadě s tím, že je to veřejnosti přístupné, že každý, kdo chce, si to může přijít poslechnout. Tady je velice malá návštěvnost. Dělal jsem přednášku o řezu v Dobraticích, informoval jsem o tom na obecní vývěsce a na nástěnce u invalidních důchodců, přišlo tam šedesát občanů Dobratic, ani jeden z Dobré.

Máte Vy sám něco zajímavého na zahradě?

Ne, mám jenom hroznové víno, meruňky a šest odrůd nektarinek, které mi zrají od půlky července do konce září.

Co Vás osobně baví na zahrádkaření?

Je vidět, jak to člověku roste. A příroda, ta mne táhne odmala.

...

Jaký je hlavní smysl českého zahrádkářského svazu?
Předávání zkušeností, podpora přírodních zahrádek, okolo šedesátých letech se ustanovovaly zahrádky, prakticky na rumištích , mokřadech, všechno se to zvelebovalo, postavily se chatky, tím pádem tam byla rekreace a každý si mohl vypěstovat vlastní zeleninu, která je bez chemie. A výstavy, to je hlavní, je to prezentace zahrádkářského svazu a toho, co se dá na zahrádce vypěstovat.

Budete dělát nějaké soutěže?
Měli jsme vždycky soutěž o nejkrásnější jablko. Ale zjistil jsem, že to není směrodatné, protože vyhrávají jenom ty vánočí jablka. Náš výbor by chtěl vyhlásit soutěž o největší jablko. To už není na krásu, ale je to na hmotnost. Zváží se, změří se obvod a vyhlásí se potom největší jablko. Chtěli bychom to dělat ve spolupráci s obcí, ať nad tím starosta převezme patronát.

Spolupracujete nějak se školou?

Spolupracujeme velice dobře se školou v Nošovicích, jejich výtvarné práce visí vždycky na zdech našich výstav, a ještě se školkou. Doberská škola nemá moc velký zájem spolupracovat.

Jaká je historie českého svazu zahrádkářů?

První založení bylo po válce v roce 1948 a mezi válkama a za války to bylo dohromady spolu se včelaři, okolo padesátých letech se začali zahrádkáři a včelaři od sebe oddělovat.

Ta historie se týkala doberského svazu nebo celorepublikového svazu?

Týkalo se to Dobré a byl to i celorepublikový trend. Zde s ovocnářstvím začal učitel Mališ, ještě mám strom, co rouboval na zahradě, je to hruška.

Mi říkal jeden pán, se kterým jsem mluvil včera na výroční schůzi, že před desítkami let měl zahrádkářský svaz spoustu členů, dnes, že je jich mnohem méně.

Přesně jsme měli 117 členů v roce 1989. Potom se to zničehonic snížilo na padesát. Teď máme 32 členů.

Čím to bylo způsobeno?

Za minulé doby nebyl sadbový česnek, nebyly hnojiva, nebyly sadbové brambory, velkoobchody nebyly a zahrádkářský svaz měl smlouvu s výrobci, že jsme to dostávali za určitou lacnější cenu, lacnější než v obchodě, a dělali jsme takzvané hromadné objednávky. Jak jsem se díval do kroniky, tak česneku se pro Dobrou objednávalo stočtyřicet kilo. Po devadesátém roku přišel útlum, už jsou velkoobchody, ve kterých si tyto věci může člověk nakoupit, a tím pádem ti lidé žádné výhody nemají, tím pádem o to nemají zájem.

Přináší to členství v zahrádkářském svazu ještě nějaké výhody?

Zaprvé, ty informace z přednášek, třeba o těch balerinách, se nedozví nikde. V časopise byl jeden článek, bylo tam popsaných pět odrůd, já jsem jich předváděl šedesát. V tom je ten rozdíl. A navíc jsem je nasměroval, kde si to můžou koupit, poradil jsem jim, jak si to vypěstovat.

Do českého svazu zahrádkářů se může přidat kdokoliv, kdo má svoji zahrádku?
Kdo chce se může stát členem, není to podmíněno zahrádkou. Když na balkóně pěstuješ orchideje, tak můžeš být členem zahrádkářů. Máme specializované zahrádkářské úseky, jeden z nich je specializován na jiřinky-fialky, a k nim nepotřebuješ být na zahrádce, to můžeš pěstovat doma za oknem. Ještě máme úseky specializované na mečíky a lilie. Každý ten úsek má své jméno.

Na Vaší výroční schůzi jsem se dozvěděl, že v Dobré existje i zahrádkářská osada, to jsem nevěděl. Kde se nachází a jak je velká?

Zahrádkářská osada byla založena někdy v roce 1968 nebo 1969, přesně nevím, a založili ji zaměstnanci výzkumného ústavu. Je tam dvanáct členů, mají to pěkné, starají se. Mají to zejména na relaxaci, kdysi tam pěstovali i zeleninu. Nachází se směrem jak jsou u Sýpky Lentilky, když jdu okolo Lentilek směrem na řeku, tak po pravé straně před kolejema. Je to v ochranném pásmu kolejí, tedy se tam nemohly stavět rodinné domky.

Jak dlouho už jste předsedou zahrádkáského svazu a dosáhl jste nějakých úspěchů?
Třetí volební odbobí. Myslím si, že ti zahrádkáři, kteří chodí na výroční schůze, mají více vědomostí, než měli.

Co by jste v Dobré změnil?

Změnil bych mentalitu doberských občanů, aby se více zapojili do veřejného života v obci.

Karpatské toky - proč jsou beskydské řeky se štěrky vzácné?

(Guest blogging: ČSOP Salamandr, Mgr. Renata Vojkovská)

Ještě dnes najdeme v povodí Morávky úseky, kde má řeka velmi přírodní charakter a není člověkem upravena. Podobně je tomu také v oblastech, kterými protékají další beskydské řeky - Ostravice a Olše. Tyto tzv. karpatské toky jsou v rámci České republiky jedinečným přírodním bohatstvím.

Původní horské a podhorské toky byly velmi dynamické a “živé“. Přesouvaly velké množství materiálu, převážně štěrku, a vytvářely náplavy a lavice. Štěrkové náplavy vznikaly a zanikaly, a i přesto byly toky v souladu s okolní krajinou. Pokud se na toku nachází příčná překážka – například jez či stupeň, dochází k narušení režimu přesouvání štěrků a dalších částic v toku. V konečném důsledku dochází ke zvýšenému zahlubování koryt řek. 

Koryta karpatských řek s říčními náplavy obývají rostliny, kterým to, že se řeka mění, plně vyhovuje. Rostlinám na štěrkových náplavech a lavicích nevadí přeplavování vodou, naopak na vyprahlých, nově vzniklých štěrkových náplavech nemusí jejich semenáčky příliš soutěžit o světlo a živiny s jinými rostlinami.

Zřejmě nejvzácnější rostlinou je kriticky ohrožený keř židoviník německý, který je v současnosti znám jen z povodí Morávky. Další rostlinou je parazitická záraza devětsilová, rostoucí skrytě v porostech devětsilů, na kterých je přímo závislá. Zajímavý je jedovatý oměj tuhý moravský s nápadnými fialovými květy. Tento druh oměje roste pouze na východě České republiky, v přilehlé oblasti Polska a Slovenska. Jinde na světě ho nenajdeme – říkáme, že je karpatským endemitem. 

V současné době chybí o uvedených rostlinách, vázaných na štěrkové náplavy bližší poznatky. Z tohoto důvodu probíhá podrobné mapování jejich výskytu a příprava podkladů k ochraně. Zároveň se odborníci snaží lépe porozumět dynamice beskydských řek. Hledají příčiny jejich zhoršujícího se stavu (zahlubování koryt a zarůstání invazními druhy), vyhodnocují vliv změn využití krajiny na karpatské toky a zkouší navrhnout vhodnější opatření do budoucna.

Pokud se podaří zajistit ochranu vzácných druhů rostlin, bude možné chránit i štěrkové lavice, ohrožený fenomén karpatských toků, a také další druhy rostlin a živočichů na ně vázané. Toky, které se blíží přirozenému stavu, přispívají k zadržování vody v krajině, zpomalují její odtok v době sucha a při povodních zpomalují nástup povodňové vlny. V neposlední řadě poskytují příjemné prostředí pro procházky a koupání.
Projekt „Program péče o ohrožené druhy rostlin karpatských toků“ je realizován v Programu švýcarsko – české spolupráce. (Více na www.salamandr.info/projekty)

(Pozvánka) Morávka – zajímavá řeka se vzácnými obyvateli

(guest blogging: ČSOP Salamandr)

Řeka Morávka lidem přináší výjimečné prostředí s rostlinami a zvířaty (často i vzácnými) a možnosti procházek i odpočinku. Navíc je unikátem v rámci celé České republiky. Najdeme na ní ještě úseky s rozsáhlými štěrkovými náplavy.
 
Pojďte se s námi v pátek, 20. června 2014 v 17 hodin, projít k řece Morávce. Během asi 1,5 hodinové exkurze se dozvíte, proč je zajímavá natolik, že má státní i evropskou ochranu.
Sraz účastníků bude u pěšího mostu mezi

Vyšními Lhotami a Raškovicemi, na straně Vyšních Lhot (49°38’4.763″N, 18°26’53.799″E). Pokud se budete chtít zúčastnit, nahlaste se, prosím, do 18. 6. 2014 na email: petra.kutilkova@salamandr.info nebo telefon: 774 949 478.

- Vhodná bude „voděodolná“ obuv.
- Nejbližší autobusové zastávky: Raškovice, U Stříže (cca 300 metrů), Vyš. Lhoty, rest.    Maryčka (cca 700 metrů).
- Za velmi nepříznivého počasí (např. vytrvalý déšť) se akce přesune na jiný termín.

Pořádá: ČSOP Salamandr v rámci projektu Morávka lidem, lidé Morávce, který je podpořen Nadačním Fondem Hyundai a Nadací Open Society Fund Praha.