Rozhovor: s místostarostou Dobré Milanem Stypkou o Dobré, o jeho úspěších a podobně

Nedávno skončily obecní slavnosti, Velká Doberská. Jak hodnotíte úspěch této akce letos? Já mám pocit, že byla celkem povedená a že i lidi přišlo celkem dost.
Ten pocit sdílím i já. Ono připravit takovou akci není vůbec snadné, zatímco roky 2011 a 2012 jsem se snažil organizačně zajistit já osobně, už v loňském roce jsme se jako obec obrátili na agenturu. Pochopitelně jsem s nimi řešil výběr umělců a celý program od folklorních souborů ž po závěrečnou kapelu. Úspěch akce přímo závisí na počasí a my opět měli štěstí, lidé si cestu do areálu našli a snad se i pobavili.
Letos se konal i zajímavý doprovodný program, soutěž v házení vajíčkem. Jak Vás tato myšlenka napadla? Dobrá nemá moc tradic, chcete, aby se z toho házení vajíčkem udělala nějaká tradice?
Díky za tento dotaz – ano, chtěl bych z této povedené soutěže udělat tradiční zábavu. Tato myšlenka mne sice napadla a realizovali jsme ji v Dobré poprvé, ale jistě není moje, to mi nepřísluší. Navíc tuto disciplínu převzalo i Sdružení obcí povodí Morávku jako finálovou soutěž v rámci každoročního pořádání Sportovního dne SOPM.
Nyní končí Vaše volební období. Jak se Vám uplynulé čtyři roky místostarostovalo?
Nebýt zdravotních problémů, které mne po jistou omezily v aktivitě, pak mohu směle říct, že jsem spokojen. Ne zcela úplně, to jistě ne, ale většina věcí se během těch čtyř let podařila, a hlavně převažovaly ty pozitivní reakce nad těmi negativními (ze strany občanů...), ale jde o práci pro lidi a s lidmi, a každý člověk je originál, má své potřeby a přání.
Co hodnotíte jako svůj největší úspěch?
Aby to neznělo příliš nadneseně a povýšeně, víte co...asi zapojení velké spousty lidí do organizace rozmanitých akcí sportovního nebo kulturního charakteru, a jejich chuť to pro ostatní připravit, aby se pobavili, toho si cením nejvíce.
Je něco, co se Vám podle Vašeho názoru povedlo?
Ta vajíčka už tady byla zmíněna...ne, to jen zlehčuji, ale stejně si myslím, že přilákat lidi na něco nového, dát jim možnost se potkat, povykládat – pak takovou povedenou akcí byl dlouhodobý turnaj v pétanque a cvičení s paní Rossanou. Pokud bude obojí pokračovat, budu moc rád.
Dobrá v poslední době zažívá celkem zajímavý rozvoj, konají se různé akce, různé instituce a organizace přicházejí s novými projety. Souhlasíte, že se úroveň kultury v obci zvedá? A čím je to podle Vás způsobené?
Máte pravdu, úroveň kulturního a společenského života v obci doznala změn. Je to možná způsobeno informačními toky, jichž rozhodně přibývá, dobrá činnost s webovými stránkami obce – zde jsou prezentovány vlastně všechny aktivity, akce, které se konají nejen pod hlavičkou obce, ale také ty, jež obec podporuje třeba jen finančně. Navíc zde chci uvést, že se vedení obce nebrání nápadům občanů.
Plánujete být opět místostarostou i po těchto volbách?
Toto dost dobře plánovat nelze, ale rád bych se spolu s týmem podobně smýšlejících lidí pokusil o pokračování v realizaci našich snah i v dalším období. Rozhodnou však občané.
A co byste v případném následujícím volebním období chtěl nejraději prosadit?
Ty záležitosti vycházejí ze zpracované Strategie rozvoje obce na období 2014 – 2020. Podílel se na ní celý tým složený ze zástupců institucí v obci, zastupitelé, všichni, kdo mají zájem se o Dobrou a život zde „postarat“. Myslím si, že tento materiál není jen k podložení nohy od stolu, ale má v sobě potenciál, ukazuje směr rozvoje obce a vychází z dotazníkového šetření mezi občany. Zde je potřeba všem účastníkům šetření (a že jich bylo hodně...) poděkovat. Těmi „rychlými“ úkoly je řešení parkování v obci. Po vybudování nového chodníku se hlavní silnice zúží a neumožní parkování v takové míře, na niž byli občané zvyklí, proto bychom rádi jednali s majiteli nemovitostí a nájemci obchodů o možném parkování v zadních traktech objektů, rovněž hodláme projekčně připravit parkování kolem parku.
Nedávno jste vytvořili strategii dalšího rozvoje obce. Jak s touto strategií chcete dále pracovat?
Strategie rozvoje je sice velmi důležitý dokument, ale není dogmatem – příklad: chceme pokračovat v přípravách projektu využití areálu „Sparta“, nebude se jednat „jen“ o sportoviště s kvalitním zázemím, ale také o relaxační, oddechové a druhé kulturní centrum. Ale nepomůžeme-li si dotací z evropských fondů, jen stěží takovou investici realizujeme.
Strategie nenabízí řešení jen velkých projektů a konkrétních investic, ale podchycuje rovněž spolkový život – opět příklad: rekonstrukce budovy hasičské zbrojnice ve svém výsledku (a po úpravě projektu vnitřního členění budovy...) umožní vybudování místností pro klubovou a spolkovou činnost. Těch příkladů by bylo jistě více – jedno je důležité, strategie jen určuje směr, kterým si občané přejí vést svou obec, nesmíme však zapomenout, že vedení obce spoléhá na jejich pomoc, a když ne pomoc, aspoň na shovívavost při řešení dalších problémů, které naše občany souží.
Je podle Vás něco, co v Dobré vyloženě chybí?
Jsme příměstská obec, a jako taková máme svá specifika a „všude blízko“, občané mohou absenci služeb řešit návštěvou města, také k odborným lékařům je to blízko...a přesto mne napadá, co bych mohl uvést jako konkrétní odpověď na vaši konkrétní otázku – chybí nám „náves“, vysvětlím...chybí zde klidová zóna v centru obce. Když si vzpomenu na letitý „boj za semafor“ uprostřed obce na hlavní silnici mezinárodního charakteru a následný boj o obchvat naší obce, vždy si vybavím tu spoustu lidí, tu spoustu dobré pozitivní energii na jednom místě a pro jednu věc. Semafor funguje spoustu let, obchvat rovněž, ale klid v centru obce stále není. Prvním krokem k vybudování „návsi“ jsou chodníky. Ty zcela změní ráz centra. Také zúžení vozovky (zatím jen na jedné straně...) by mělo přispět k tomu, aby si řidiči uvědomili, že jedou PŘES OBEC, a že by měli jet pomaleji, aby si všimli, kterak se tvář obce mění – dalšími kroky budou úpravy zastávek, plotů, obchodního centra u paní Slávky, snad i veřejné zděné WC...jen aby to nevyznělo, že tím, co opravdu (vyloženě) chybí, je právě ono WC...
Zatím se mi zdá, že Sdružení obcí povodí Morávky není příliš aktivní, že se na této úrovni toho moc neděje. Souhlasíte se mnou, nebo si myslíte, že je tato spolupráce obcí celkem živá?
Málem jsem s vámi souhlasil, ale po krátkém zauvažování bych chtěl poněkud poopravit vaše tvrzení. Je jasné, že každá z deseti obcí tohoto sdružení má své specifické problémy, ale najdou se i takové, které si vysloveně zaslouží spolupráci třeba jen dvou nebo tří spolu sousedících členských obcí, např. úvaha o pokračování cyklotras či cyklostezek (to je stálý problém obcí „nahoře“,,,), nebo společný sběrný dvůr pro obce Pražmo a Raškovice, a v poslední době pak snaha o prodloužení MHD z Frýdku-Místku do Nošovic a zapojení do systému příměstské hromadné dopravy... hmatatelnou spoluprací všech deseti obcí je pořádání Sportovního dne – zde se setkávají děti i dospělí všech obcí.

Komentář: Jak hodnotím první měsíce fungování mého blogu? A proč je tady reklama?

Jak hodnotím první měsíce fungování mého blogu? Musím říct, že celkem dobře. Začátek šel snadněji, než jsem čekal. Za den navštíví mé stránky v průměru 7 lidí a například za srpen jsem měl celkovou návštěvnost ve výši kolem 200 lidí. Navíc pro mne není problém shánět články. Různé organizace a instituce mají zájem, abych publikoval jejich pozvánky, abych napsal článek o nějaké novince a podobně. Některé materiály mi dávají zadarmo k publikování (doberský farář P. Bohumil Vícha a jeho fotografie z cest, raškovická knihovnice Marie Zemanová, Vojkovický Klub Vaření a zdraví, sdružení Bez mámy a podobně). Myslím si, že už o mém projektu ví hodně významných osobností společenského života v mikroregionu.

Po volbách plánuji další rozšíření mého působení. Chci se potkat s nově zvolenými starosty jednotlivých obcí a domluvit s nimi publikování mých článků v jejich zpravodajích. Tím pádem se o mém projektu dozví i mnoho dalších lidí ze všech obcí mikroregionu. Už nyní se mi podařilo tuto spolupráci zavést v obci Dobrá, kde již potřetí publikovali mé články. Za to pánům starostovi a místostarostovi děkuji.

Další úkol pro mne nebude tak snadný. Povědomí o mém projektu se již podle mne rozšířilo docela obstojně, nyní budu muset naučit lidi, aby na můj web chodili pravidelně. Snažím se publikovat jeden článek denně, a tedy zde mohou lidé najít každý den něco nového. A navíc článků s různým obsahem – rozhovory s místními osobnostmi, reportáže z akcí, historické okénko, komentáře k tomu, co se děje. Toho docílím jen jedním způsobem – pravidelným publikováním článků a upoutávek na můj web v offline prostředí.

A proč je zde reklama? Již v úvodním článku jsem oznámil, že chci tento web pojmout jako takzvané sociální podnikání. Tedy podnikání, které přináší dva užitky – sociální i ekonomický. Snažím se můj web koncipovat tak, aby měli lidé na jednom místě informace o všech důležitých akcích, které se v mikroregionu dějí. Aby znali důležité místní osobnosti a seznámili se s jejich myšlenkami. Prostě online cestou propagovat společenský život v mikroregionu a tím ho oživovat. Ale zároveň nejsem takový nadšenec místního života, abych to dělal do nekonečna zadarmo. Chtěl bych, aby mi to alespoň nějakou korunu přineslo. Zároveň ale mohu říci, že nyní budu používat vydělané peníze pouze pro projekt – abych udělal pořádné webovky, abych zaplatil doménu, abych zaplatil plakáty a letáky na můj projekt.

Nyní jsem také zprovoznil jednu novou věc – seznam místních živnostníků a firem. Kdokoliv mi může napsat, že se chce na této stránce zaregistrovat, a já mu to umožním (můj mail: Salamon.Petr@gmail.com). Jak jsem již totiž psal, lokální ekonomika je velmi důležitá. Ta totiž rozhoduje o tom, kolik peněz v oběhu bude v naší lokalitě, a tím pádem budeme moci zažívat větší rozvoj. 

 

Chcete-li můj projekt podpořit, šiřte ho mailem či přes Facebook mezi své známé, pravidelně jej navštěvujte a podobně.

Rozhovor: s manžely Nitrovými o kronice a historii obce Raškovice

Manželé Nitrovi jsou kronikáři obce Raškovice. Byli ochotni se mnou udělat rozhovor zaměřený na tuto obec, který nyní přináším čtenářům. 

Znak obce Raškovice

Je něčím historie Raškovic výjimečná v porovnání s historií jiných obcí?

Raškovice jsou odlišné od okolních vesnic svým průmyslovým charakterem. V dávnější historii zde fungoval hamr, poté papírna. Na počátku XIX. století místní statkář František Adámek zřídil bělidlo a úpravnu plátna. Jeho syn Josef z původní manufaktury vybudoval továrnu. V roce 1912 byla v obci zprovozněna také mechanická tkalcovna.

Na vlastivědné vývěsce se dá dočíst, že v Raškovicích býval poměrně rušný spolkový život. Můžete ho nějak přiblížit?

Prvními společenskými organizacemi byly Hospodářský a Myslivecký spolek, oba založeny v roce 1907. Dva roky nato došlo ke vzniku čtenářsko - vzdělávacího spolku Palacký (později Matice osvěty lidové ) . V roce 1912 vydal Jaroslav Ludvík Mikoláš ojedinělou a vzácnou publikaci Památník Raškovic a okolí. V roce 1913 vznikl sbor dobrovolných hasičů. V letech 1914-1918 byly písmákem J.L.Mikolášem a Antonínem Matulou vydávány časopisy Beskydské besedy. Šlo o zcela výjimečný čin v tomto regionu. Ve dvacátých letech min. stol. působí v obci tři sportovní organizace: Sokol (provozoval mj. kino Slávie), Orel a DTJ.

A platí to pořád, že mají Raškovice velice čilý spolkový život?

Platí. Od roku 2002 existuje v obci Památník Raškovic, který spolu s místní knihovnou a Malou galerií tvoří jádro kulturně společenského života. Činnost Památníku řídí Vlastivědné sdružení. Zcela ojedinělým objektem je v obci Oáza zdravého a šťastného života, v níž působí jedna ze tří škol jógy v ČR. Aktivní činnost vykazují tyto spolky: SDH, zahradkáři, Svaz žen, Svaz postižených civilizačními chorobami, Klub důchodců, chovatelé drobného zvířectva. V oblasti sportu fungují tři oddíly: judo, kopaná a volejbal.

Kteří lidé patří v historii obce k těm nejdůležitějším?

Především to je písmák J. L. Mikoláš, dále sochař Josef Skotnica, řídící učitel národní školy Leopold Kolář, Antonín Matula (spolupracovník J.L.Mikoláše), Josef Adámek ml., dlouholetý starosta obce a zasloužilý vlastivědný pracovník a Josef Těšínský, letec RAF, major in memoriam.

V tomto mikroregionu také působil zbojník Ondráš. Jsou po něm nějaké pozůstatky i v Rašovicích?

Jsme sousední vesnicí Janovic, takže stopa Ondráše je v Raškovicích výrazná. Je zde víc jak 300 let stará roubenka nazývaná dle svého účelu Ondrášová skrýš. V jednom z nejstarších hostinců v okolí - Zábavě údajně se svými chlapci tančíval. V zámku hraběte Pražmy ( letní sídlo ) provedl Ondráš nenadálou návštěvu a vydobyl si mj. na tomto majiteli Frýdecka osvobození svého otce z hukvaldského vězení. Někteří ze zbojníků pocházeli přímo z Raškovic.

Jaký typ řemesel v Raškovicích převládal v minulých stoletích?

Statistiku řemesl od konce 19. století máme podrobně zpracovanou. Jedná se o výjimečně rozsáhlou podnikatelskou činnost ve srovnání s okolím. Mezi nejčetnější řemeslníky patřili: ševci, krejčí, kováři, mlynáři, tkalci, výrobci nápojů, stolaři, tesaři, zedníci, řezníci.

Rašovice jsou položeny poměrně v horách. Ovlivňoval tento charater krajiny nějak i obec samotnou?

Jednou ze základních forem obživy byla práce v lese. Na to navazovalo zpracování vytěženého dřeva. V obci fungovaly dvě pily, řada stolařství a a také výroba dřevěných kol. Díky horám se stala obec cílem mnoha návštěv turistů a s tím souvisel rozvoj autobusové dopravy, pohostinských, ubytovatelských a dalších služeb.

Co vyžaduje Vaše profese kronikářů, co všechno musíte dělat, aby kronika dobře vypadala a podobně?

Především co nejtěsnější kontakt s veškerým děním v obci - osobní návštěvy všech významných společenských a kulturních akcí. Účast na zasedáních obecního zastupitelstva. Po celý rok sbírání materiálů ze všech dostupných zdrojů a jejich zpracování do jednotlivých zápisů. Pořizování fotografické dokumentace. Dbát na významná historická výročí a připomínat je současníkům. Zaznamenávat vše nové, co během roku v obci vznikne.

Je nějaké období v historii obce, které není příliš zmapované?

Jako u řady jiných obcí a měst i v Raškovicích je problém dopátrat se přesných údajů o samotném vzniku. Je to dáno nedostatkem dobových písemných pramenů. Vedou se dosud spory jestli Raškovice vznikly v závěru 13. nebo na počátku 14. století. Obec rozhodně patří mezi nejstarší v mikroregionu povodí Morávky. Z původního rozsáhlého území vesnice postupně vznikly obce Morávka, Krásná a Pražmo.  

Stalo se v novodobé historii, tedy po roce 1989, v obci něco výrazně zajímavého?

V roce 2008 zanikla místní tkalcovna a náš mikroregion přišel o 220 tolik potřebných pracovních míst. Zaniklo krásné širokoúhlé kino, které mělo v Raškovicích dlouholetou tradici. Mezi pozitiva patří rekonstrukce Adámkovy vily, ze které se stal velice hezký penzion. Před dvěma léty byl vybudován areál hospůdky U Bobra, která se rychle stala místem častých návštěv především hostů našich dvou krásných údolí řek Morávky a Mohelnice, jejichž soutok je na katastru Raškovic. K dobré reprezentaci obce slouží areál Oázy zdravého a šťastného života, na jehož vybudování měl značný podíl náš rodák Zdeněk Šebesta, známý propagátor jógy. V obci jsou dva sportovní areály - fotbalový a volejbalový. Oba mají vše potřebné k provozování sportu. Ke zlepšení životního prostředí přispělo dokončení kanalizace, dále plynofikace a vybudování sběrného dvora a sítě kontejnérů na sběr tříděného odpadu. Ke vzniku tolik potřebných pracovních míst přispělo nové velice moderní stolářství Ideál majitelů Věry a Miroslava Šebestových, zámečnické firmy Strojspol, dřevařské a tesařské firmy Construct a čtyř autoopraven vybavených i pneuservisy.

Historie: Pobeskydí v boji proti nacismu

Další díl rubriky o zajímavostech z historie mikroregionu Morávka. Většinu materiálů čerpám ze Studijní knihovny Muzea Beskyd. Pokračuji v sérii článků z publikace Ostravsko proti fašismu, kterou v roce 1955 napsal Milan Daněk. Snad odpustíte dobou (socialismem) podmíněné termíny a budete k této literatuře přistupovat trochu jako k archivním materiálům.

Sabotáže, jež prováděli beskydští horalé v zemědělském i lesním hospodaření nacisticých oupantů a jež měly úspěšné výsledky také při donucovacích, vojensky důležitých pracích, jako byla stavba nikdy nedokončené strategické silnice z Lomné do Morávky, spojovaly se tu ruku v ruce se sabotážemi pobeskydského dělnictva, v hutích, továrnách a dolech celého Ostravska, celého beskydského pohraničí.

Rozvinuly se smělé smělé záškodnické akce, teré stále vážněji ochromovaly komunikační cesty, zvláště železnice a nutily nacisty k nasazovaní silných vojenských a policejních posádek. A přece jejich stráže a hlídky nedovedly zabránit těžkému poškození železničního mostu na trati Ostrava - Přívoz - Hrušov nebo opětovnému porušování trati Ostrava - Mariánské hory - Slezská ostrava - Hraničník a neustálému přerušování telefonní, telegrafní a elektrické sítě kolem průmyslové Ostravy. Tak zvaný "verkšuc," zřizovaný nacisty v továrnách a závodech, prohrával denně v nepřetržitém zápase, do něhož v celé válečné výrobě vstupovalo proti nacistům české dělnictvo.

...

Velké oběti, jež KSČ položila v této hrdinské odbojové práci životy svých nejlepších lidí v Pobeskydí, způsobily těžké ztráty bojujícímu lidu, ale na místo padlých vstupovali noví a noví bojovníci, kteří s neumdlévající stateční vedli pobeskydský lid po té "cestě odporu, obrany a boje."

...

Nacistické trestné výpravy a prováděné bestiální popravy nezastrašily pobeskydský lid. Naopak, odpovídal na ně zvýšenou bojovou činností, která postupně přecházela ze záškodnicé činnosti obranné do smělejších útoků a nakonec do nepřetržité partyzánské války proti okupantům.

...

Jako první přišly do Beskyd partyzánské skupiny kapitána Rudé armády Murzina, poručíka Ušiaka a parašutistická skupina kapitána Běljajevského, která byla vysazen 7. října 1944 na slovenské straně Kelčova. Tyto skupiny se hned spojily s místními beskydskými partyzánskými oddíly a rozvinuly za pomocí beskydského lidu pronikavou činnost, působící v podzemních a zimních měsících roku 1944 nacistům těžké škody.

Doberská knihovna je první regionální knihovnou s plnou automatizací služeb

V roce 2013 dostala doberská knihovna grant Ministerstva kultury ČR ve výši 252.000,- KČ na projekt „Automatizace knihoven.“ Díky tomuto projektu mají ostatní knihovny, o které se doberská knihovna stará, k dispozici automatizovaný výpůjční systém Clavius REKS.  

Každá knihovna má svou webovou stránku a svůj on-line katalog knih, podle kterého si mohou uživatelé zjistit, ve které knihovně se jimi vybraná kniha momentálně nachází, a jestli je k dispozici. Čtenářům stačí zaregistrovat se v jedné z knihoven našeho regionu a v dalších knihovnách (celkem v osmi) si již mohou půjčovat zdarma. K dispozici mají také tiskárny pro tisk seznamů vypůjčených dokumentů nebo výstupy z knižního katalogu. V každé knihovně je počítač, přes který se připojují na doberský server.

Navíc si mohou zaregistrovaní čtenáři doberské knihovny nastavit pravidelné zasílání přehledu knižních novinek za poslední týden e-mailem. Stejně jim doberské knihovnice posílají upozornění o uplynutí výpůjční doby nebo přehled výpůjček a konec výpůjční lhůty. E-mailem nebo SMS dostávají upozornění, že na ně v knihovně čeká zarezervovaný dokument. Mohou ze svého PC vstupovat do svého uživatelského konta a prodlužovat si sami výpůjční dobu.

Knihovnický region Dobrá čítá celkem 8 knihoven. Dobrá je pověřena výkonem regionálních funkcí pro obce Dobratice, Horní Domaslavice, Nošovice, Pazdernou, Soběšovice, Vojkovice a Žermanice. Tyto knihovny samy zajišťují pouze půjčování dokumentů a kulturně výchovné akce menšího rozsahu. Obce z regionu a Moravskoslezský kraj poskytují doberské knihovně finanční prostředky na mnoho dalších služeb pro ostatní knihovny v regionu. Mezi těmito službami je nákup knih, časopisů a jejich odborné knihovnické zpracování, nákup softwarových licencí, vedení mzdové a účetní agendy, nákup materiálu a vybavení knihoven, pořádání kulturních akcí a odborné školení zaměstnanců.

Systém střediskových a později regionálních knihoven byl zaveden v Severomoravském kraji již v 60. letech 20. století. Důvodem bylo sdružování finančních prostředků a jejich účelnější využití. Dávno před budováním střediskových obcí se vybudovaly střediskové knihovny, které sdružovaly finance od obcí na nákup a kvalitní zpracování knihovních fondů. V 90. letech se tento systém téměř všude v ČR zlikvidoval (v Dobré však fungoval stále). Obce zrušily spoustu knihoven, protože náklady na samostatné knihovny byly mnohem vyšší. Od roku 2002 Ministerstvo kultury ČR začalo dotovat znovuzřizování tzv. regionálních knihoven, které dostávají příspěvek na nákup knih pro knihovny v menších obcích a na zaměstnance, kteří nakupují, odborně zpracovávají a distribuují knihovní fondy do knihoven v menších obcích.

V Moravskoslezském kraji je nyní celkem 15 regionálních knihoven včetně doberské. Žádná z těchto knihoven ale neposkytuje obsluhovaným knihovnám takové komplexní služby jako ta v Dobré.

Nová rubrika: Historie

Pravidelně ve čtvrtek (pokud nebudu mít co komentovat) budu publikovat zajímavosti z historie mikroregionu Morávka. Většinu materiálů čerpám ze Studijní knihovny Muzea Beskyd. Začnu sérií článků z publikace Ostravsko proti fašismu, kterou v roce 1955 napsal Milan Daněk. Snad odpustíte dobou (socialismem) podmíněné termíny a budete k této literatuře přistupovat trochu jako k archivním materiálům.

Morávka

Moravskoslezské Pobeskydí bylo pohnutou půdou velkých národních a sociálních zápasů českého pracujícího lidu už od feudálních dob. Nepřestala žít v ústním podání beskydského lidu legendární postava „selského rebela“ Ondráše z Janova,vlastním jménem Ondřeje Šebesty, který na konci 17. Století a počátku 18. Století bojoval se svým houfem proti hroznému zotročení vesnice a mstil se velkostatkářské šlechtě za křivdy páchané na panských nevolnících.

A celé 19. století a téměř polovinu 20. století vedl beskydský lid proti cizím i domácím kapitalistům těžké národnostní a sociální zápasy, o nichž tolik hoře i tolik hrdého vzdoru vyzpíval „bard slezského lidu“ Petr Bezruč.

Po osudném 15. Březnu stanulo moravskoslezské Pobeskydí hned od počátku proti nacistickým okupantům v tvrdém a houževnatém odboji. Byla to statečná posádka Čajánkových kasáren v Místu, která se přes kapitulantské příkazy nadřízeného velitelství, poslušného zrádné kolaborantské vlády, vzepřela 14. března 1939 proti přitrhnuvším hitlerovským vojskům a položila první životy v boji za čest a svobodu československého lidu.

A v celém moravskoslezském Pobeskydí začaly se vytvářet a organizovat už od prvních okupačních dnů buňky odbojového hnutí, které ve svých počátečních plánech budovaly z tohoto důležitého pohraničí mezi Slovenskem, Moravou, Slezskem a Polskem podzemní tunel na východ k mocnému Sovětskému svazu.

Prostí beskydští horalé se stali ochotnými a statečnými průvodci všem vlastencům, kteří po 14. březnu 1939 prchali z ujařmených českých zemí na Slovensko nebo do Polska a dále na východ, aby unikli fašistickým katanům a postavili se svobodně, se zbraní v ruce do boje proti nim.

V Pobeskydí po celou dobu okupace bylo udržováno a pracovalo přes zapadlé samoty a vesnice podzemní spojení našeho odboje mezi českými zeměmi a Slovenskem, v chatách horalů nacházeli partyzánští kurýři a spojky bezpečný úkryt. Celé Pobeskydí je hrdo na statečného chlapce Josefa Dudka, osmnáctiletého kurýra odbojového spojení mezi Slovenskem, kterému nacisté zavraždili rodiče a který přes hrozné mučení fašistických katanů nevyzradil nic o svých úkolech a svém poslání.

Již letos bude hotová nová strategie rozvoje Pobeskydí

Místní akční skupina Pobeskydí, do níž patří i obce v mikroregionu Morávka, připravuje novou strategii rozvoje své oblasti. Nová strategie souvisí s novým dotačním obdobím Evropské unie (pro období 2014 – 2020). I v zájmu získávání grantů je potřeba vědět, jakým způsobem rozvíjet tuto oblast. Součástí je i anketa pro veřejnost, které se můžete zúčastnit na této stránce (odkaz).

Strategické plánování má celkem tři části. V první analytické části je třeba najít odpovědi na to, v jakém stavu se oblast nachází, jaké má problémy a potřeby. V druhé části se hledá odpověď na otázku, jaké má dané území být, jaké jsou cíle a priority dalšího rozvoje. Třetí část je označována jako implementační a popisuje kdo, jak a kdy bude danou strategii realizovat.

V současné době pracovní skupiny (složené ze zástupců obcí i veřejnosti) dokončily návrh strategické části. To znamená, že stanovili návrh vize, priority, cíle a dílčí opatření. Nyní odborník zpracovává tyto návrhy do konečné podoby. Poté je předloží členům MAS, tedy jednotlivým obcím a široké veřejnosti k připomínkování a ohodnocení důležitosti jednotlivých priorit. Tento proces již probíhá prostřednictvím zmíněné ankety.

Strategie MAS je důležitá pro získávání grantů v jednotlivých oblastech. Evropská unie na jejím základě rozhoduje o tom, která témata a ve kterých oblastech podpoří. Později se mohou ozvat jednotliví realizátoři projektů v souladu se strategii, místní akční skupina jim poté může pomoci k finanční prostředky z EU.

Pobeskydí

„Celý tento proces bohužel komplikuje administrativa, byrokracie a často i obavy a nechuť států svěřovat rozhodování na místní úroveň,“ uvedla Krystyna Nováková z MAS Pobeskydí. „Na 4. září připravujeme akci „Setkání s MAS“, jejíž součástí bude rovněž veřejné projednání strategie. Bohužel se tato akce nebude konat v obcích mikroregionu povodí Morávky, ale v Soběšovicích. Rádi ovšem přijmeme pozvání a seznámíme zájemce se strategií i v obcích mikroregionu povodí Morávky.“

Strategické plánování je obecně stěžejní aktivitou místních akčních skupin. Místní akční skupiny vznikly v České republice na počátku 21. Století zejména na venkově, zaměřují se zejména na obnovu venkova, na místní komunitní plánování.

Na závěr Krystyna Nováková uvedla: „Naší strategie bude dokončena do konce roku. Zcela jistě nevyřeší všechny problémy, se kterými se náš region potýká. Svůj účel však splní už tehdy, pokud obcím, podnikatelům, aktivním lidem a Místní akční skupině Pobeskydí umožní napřímit úsilí správným směrem – k realizaci aktivit, na jejichž potřebnosti se shodli ti, jimž není další rozvoj Pobeskydí lhostejný.“