Autovrakoviště Milata informuje

OD 1. BŘEZNA ZMĚNY VE VÝKUPU ŠROTU A DRUHOTNÝCH SUROVIN OD FYZICKÝCH OSOB!

Od 1. března vstoupí v platnost celorepubliková vyhláška, která zakazuje hotovostní platby při výkupu kovů a ostatních druhotných surovin. Uznávány budou pouze bezhotovostní platby.

V našem sběrném dvoře firmy MILATA v Dobré se na tyto změny připravujeme a budeme se snažit i nadále vyjít našim zákazníkům maximálně vstříc. Ve výkupu kovů a dalších surovin budeme i nadále pokračovat, platby za výkup budeme provádět převodem finančních prostředků na bankovní účty zákazníků a nejspíše také formou poštovních poukázek.

O finálním znění vyhlášky Vás budeme informovat v našem sběrném dvoře a na stránkách www.milata.cz.

Děkujeme našim zákazníkům za dosavadní a budoucí přízeň. 

Výkup šrotu a druhotných surovin - sběrný dvůr Milata v Dobré

Vykupujeme železné a neželezné kovy od jednotlivých zákazníků i od firem.
Podle stavu, druhu a množství odpadu se volí nejvhodnější způsoby jeho další úpravy za dodržování podmínek ochrany životního prostředí.
Železné a neželezné kovy vykupujeme ve všech druzích v neomezeném množství.
Kovy jsou váženy na nájezdové (nosnost 30 t), mostové (nosnost 1.500 kg) nebo malé digitální (nosnost 150 a 60 kg) váze. 

Neplatíme jen za množství, ale také za kvalitu!

V Dobré byla zahájena petice proti Penny Marketu

Vítězslav Pantlík ve spolupráci s dalšími lidmi i místními obchody do světa oficiálně vypustil petici proti Penny Marketu. Občané mohou díky ní vyjádřit nesouhlas s chystanou stavbou Penny Maretu v obci Dobrá. Autoři petice svůj nesouhlas vysvětlují hned několika důvody, mezi nimiž je i možné snížení tržeb místních podnikatelů. Petici můžete podespat hned v několika místních obchůdcích - ve stánku na zastávce Dobrá - střed, ve večerce Petra, ve večerce pana Řeháka, v uzenářství Carbol a v restauraci Na Špici. Petici projedná asi až nové zastupitelstvo, které vzejde z říjnových komunálních voleb.

 

Rozhovor: s Michaelou Gongolovou o občanském sdružení Bez Mámy a o rozvojové pomoci

Můžete říct něco k historii Vaší organizace? Vaše organizace není příliš stará, vznikla v roce 2006, můžete říct, co jste dělali v počátku svého působení?
Občanské sdružení Bez mámy bylo založeno v roce 2006 na jižní Moravě Ondřejem Horeckým, který už měl několikaletou zkušenost s pomoci potřebným v Tanzánii. Po 4 letech v roce 2010 se sídlo sdružení přesunulo sem k nám na severní Moravu do Moravskoslezského kraje, ale náplň působení v Tanzánii zůstala nezměněna. Pokračovali jsme v projektech, které nastartoval Ondra a první dobrovolníci.
Na co se Vaše organizace zaměřuje? Komu a jakým způsobem v Africe pomáháte?
Už náš název Bez mámy napovídá, že naše pozornost patří dětem zejména sirotkům. Nicméně snažíme se pomáhat tam, kde je potřeba a kde nám to naše možnosti a síly dovolují. Podporujeme místní seniory, jejichž zdravotní i sociální situace je velmi tížívá. Dovozem slunečních krémů podporujeme albíny, protože téměř nikdo z nich si jejich nákup v Tanzánii nemůže dovolit.
Na svých webových stránkách píšete, že se soustředíte na africké sirotky. Můžete uvést čtenáře trochu do kontextu, co tyto děti v životě potkalo, že se staly sirotky?
V Tanzánii žije přibližně 2,5 milionů sirotků. Většina z nich přišla o své rodiče vlivem viru HIV. Není to však jediný důvod, rodiče umírají také na malárii nebo, pro nás možná trochu nepochopitelně, na běžné infekce, jako je například průjem. Osiřelé děti pak putují ke svým nejbližším příbuzným, což můžou být pro ně i prakticky cizí lidé, které v životě neviděly a kteří mají sami problém uživit své vlastní rodiny. V Tanzánii neexistují státní sirotčince. Pomoc sirotkům ze strany státu je spíše formální než skutečná.
Také tam píšete, že se snažíte pomáhat místním komunitám, aby byly hospodářsky soběstačné. Jakým způsobem toto děláte?
V minulosti jsme například podporovali místní vdovy, tím, že jsme je učili vyrábět mýdlo a poskytli jsme jim potřebný kapitál do začátku tohoto malého podnikání. Nebo jsme postavili slepičárnu, aby si jejím provozem vydělávali nemocní virem HIV na potřebnou léčbu. Přestože oba tyto projekty vycházely s potřeb místních a na jejich popud, nebyly bohužel úspěšné. V prvém případě se ukázalo, že vdovy nedokáží samostatně podnikat bez neustálé dotace materiálu a ve druhém případě se nemocní virem HIV museli odstěhovat do míst s dostupnější léčbou. Nyní se soustředíme na projekt soběstačnosti Centra pro sirotky, aby v budoucnu bylo, co nejméně závislé na jakékoliv dotaci.
Co si myslíte o značce Fair trade?
Na Fair trade se nám moc líbí, že bojuje za spravedlivou odměnu pro pracovníky, zakazuje dětskou práci a přitom pamatuje také na životní prostředí. Je celkem škoda, že fair trade produkty nejsou všude dostatečně viditelné...člověk pak automaticky v obchodě sáhne potom, co má na očích.
I když to s Fair trade přímo nesouvisí, tak bychom rádi zmínili, že se Bez mámy snaží rovněž podpořit ekonomiku v rozvojové zemi. Provozujeme v ČR eshop www.darekzafriky.cz, který je výhradně tvořen výrobky, které kupujeme od výrobců v Tanzánii. Ať už to jsou malíři stylu Tinga Tinga nebo řezbáři či výrobci bižuterie. Smysl našeho eshopu nespočívá pouze v podpoře místních výrobců, ale také podpoře rozvojových projektů Bez mámy v Tanzánii.
Co všechno se Vám podařilo v Africe postavit?
V chudé vesničce Mahango se podařilo vybudovat základnu našeho působení. Nejprve se, ve spolupráci s americkou ambasádou a místními obyvateli, vybudovala chybějící mateřská školka. Později Bez mámy postavilo malý sirotčinec a misijní stanici pro řeholní sestry, které napomáhají stabilnímu chodu projektů na místě. Velkým krokem bylo založení projektu Adopce sirotků (ve smyslu finanční podpory sirotka) a projektu Škola škole, ve kterém české školy pomáhají venkovským školám v Tanzánii s opravami, budováním a vybavením. Později jsme zahájili stavbu velkého Centra pro sirotky, které je v současnosti z velké části dokončené a od léta 2013 byl v ubytovně pro chlapce zahájen také provoz. Dostavba ubytovny pro dívky jde bohužel pomaleji, než jsme očekávali; máme sice již hrubou stavbu se střechou, ale stále nám chybí dostatek financí na okna, dveře, omítky, výmalbu, vybavení,...
Také provozujete projekt adopce afrických sirotků. Můžete přiblížit, o co jde, jací lidé se mohou k projektu přidat a co pro to mají udělat?
V projektu Adopce sirotků jde o finanční podporu dítěte, aby mělo důstojné podmínky k přežití - dostatečné jídlo, oblečení, hygienu a také potřebné vzdělání. Tyto náklady se většinou pohybují od 5000 do 7500 Kč za 1 rok. Zapojit se může kdokoliv, kdo je ochoten dát sirotku šanci na alespoň trochu lepší budoucnost. Takový člověk by však měl i počítat s tím, že se osud „adoptovaného“ dítěte nedá vždy zcela ovlivnit. V nejbližších měsících zveřejníme na webu organizace další sirotky dostupné k adopci. Na těchto stránkách se můžete dočíst o adopci také další informace.
Vaše organizace sídlí v Nošovicích. Jak lidé z Nošovic a okolí reagují na Vaše snahy, snaží se Vám také nějak pomáhat?
V okolí našeho sídla spolupracujeme s lidmi s obcí Domaslavice, Dobratice, Nošovice, Vojkovice, Dobrá, Lhoty... vycházejí nám vstříc i některé farnosti a také představitelé obcí, máme hodně přátel, kteří se snaží pomoci, když vznikne nějaká aktuální potřeba, ale moc rádi bychom mezi sebe přivítali další lidi z blízkého okolí, kteří by byli ochotni pomáhat dlouhodoběji a systematičtěji s běžnými záležitostmi organizace v České republice. Zatím se nám takovíto lidé hlásí jen ze vzdálených míst České republiky.
Nyní děláte i projekt Sbírky pošli to dál... . V minulých týdnech jste v Nošovicích sbírali kola, lékarničky a podobně, které pošlete do Afriky. Jaký byl zájem lidí pomoci Vám v této kampani?
Projekt Sbírky pro Afriku – Pošli to dál je již pro letošek uzavřen. Ale musím říci, že zájem lidí o tuto pomoc byl překvapující...v tom nejlepším slova smyslu. Měli jsme co dělat, abychom vše do kontejneru naskládali. Odeslali jsem 205 různě naplněných balíků (oblečení, zdravotní materiál, domácí potřeby,...), 47 kol a 12 šicích strojů. Své věci vozili nejen obyvatelé Nošovic a přilehlých obcí, ale také z Ostravska, Uherského Brodu, Liberce, Prahy a dokonce přišel balík i ze Slovenska. Rovněž jsme byli vděční za to, že si lidé uvědomovali, že s takovouto velkou akcí jsou spojeny další výdaje a někteří nás podpořili také finančně. Díky tomu jsme mohli nakoupit další užitečné věci pro sirotčinec a financovat rovněž dopravu po území Tanzánie.
Působí Vaše organizace nějakým způsobem i v České republice? Snažíte se třeba místní lidi nějak vzdělávat o rozvojových tématech?
Ano, snažíme se dělat přednášky, tam kde ještě o nás neslyšeli, ale nejotevřenější těmto tématům jsou právě na školách, se kterými následně rozvineme spolupráci v projektu Škola škole. Pravidelně se nám daří dělat výstavy obrazů Tinga Tinga z Tanzánie, na kterých se návštěvníci rozvojových témat přímo dotýkají. Trochu nepřímo lidi vzděláváme o rozvojové problematice formou přiblížení filantropie. Tak abychom nestáli jen s nataženou rukou, ale aby se darování dostalo do všedních životních úkonů. Např.: jdu si koupit kafe, tak si vyberu kávomat, kde dávají z každého prodaného nápoje 2 Kč na Bez mámy (kávomaty na středních školách v MSK). Nebo nakoupím dárky na Vánoce v obchodě, kde výtěžek putuje na projekty v Tanzánii (www.darekzafriky.cz).

Recepty klubu zdraví a vaření: Salát z pečené cukety s kozím sýrem

Přináším další recept Vojkovického Klubu Zdraví a Vaření.

Salát z pečené cukety s kozím sýrem

2 cuketky (malé, mladé)

10 – 15 ks žampiónů

arabské koření (mírně pálivé)

Cukety a žampióny nakrájíme na 3mm kolečka a uložíme na plech – na pečicí papír a posypeme arabským kořením (v rozehřaté troubě na 150°C asi 5 až 8 minut) nebo opečeme na teflonové pánvi s arabským kořením jen tak na sucho.

Po vychlazení cukety a žampiónu přidáme:

8 – 10 sušených rajčat naložených v oleji (nakrájených)

10 cherry rajčátek (rozkrojit napůl)

ocet balzamikový (pár kapek)

1 lžička olivového oleje

vše smícháme.

Na talíř uložíme salát (např. rukola, polníček, baby špenát, ledový...) na něj položíme umíchanou směs, posypeme kozím sýrem (nastrouhaným na velkých slzách) a osmaženou cibulkou (drobně nakrájenou).

Podáváme s pečivem.

Více zde: http://vojkovice.webnode.cz/products/salat-z-pecene-cukety-a-kozim-syrem/

Komentář: proč nesouhlasím s Penny Marketem

V Dobré se povídá, že se v místní části Stará dědina chystá stavba nového obchodu, patřícího do řetězce Penny Market. Nejenom povídá, už jsou k tomu i dokumenty na internetu. Tento krok nevítám, a chci uvést, proč.

Ještě předtím chci uvést, že se mi současné vedení obce velmi zamlouvá. Je složené ze široké koalice, je aktivní v mnoha směrech, v oblasti kulturní i ekologické (na kterých mi záleží asi nejvíce), ale i v oblasti sociální, sportovní, v oblasti spolupráce se spolky, podařilo se mu pozvednout informační reprezentaci obce a také se mu daří získávat dotace. Ale to, že o této stavbě dostatečně neinformují a nečiní dostatečné kroky proti tomu (nebo o nich alespoň nemluví), to považuji za jedno z výrazných mínus, kterých je ale celkově málo.

A nyní, proč se mi Penny Market nelíbí. Hlavní důvod je ten, že jsem fanoušek místních obchodů, tedy živnostníků, obchodníků a podnikatelů. Jsou to lidé bydlící v obci, takže část peněz, které díky svému podnikání získají, utratí v obci – tyto peníze tedy nesměřují pryč. Oproti tomu Penny Market je mezinárodní řetězec se sídlem v Německu – a veškeré jeho zisky (jen snad s výjimkou platů zaměstnaných prodavačů, pokladních a podobně) poputují pryč. Čím více peněz v obci zůstane, tím lépe bude místní podnikání fungovat, tím lepší rozvoj může obec čekat.

Penny Market má tu výhodu, že jde o řetězec. Může se proto stát, že když nebude mít v Dobré příliš zákazníků, stlačí ceny uměle dolů a tím z dosavadních obchodů odebere zákazníky. V pomyslné černé variantě je možné, že se některé obchody kvůli tomu zavřou. Místní podnikatelé si totiž nemohou dovolit uměle snižovat ceny, nemají totiž stovky obchodů jinde, mají jen ten jeden – ten svůj u nás.

A všimněme si i jiné věci. Jsou to místní obchodníci, kteří také pomáhají rozproudit kulturní život v obci. Sponzorují kulturní akce, darují věcné předměty do tombol a k jiným účelům a podobně. Jak často se stává, že by mezinárodní řetězce podporovaly kulturu v místě, kde působí? Snad možná Hyundai je světlou výjimkou, ale to bylo možná také dáno setrvalým tlakem neziskových organizací. Pokud řetězce něco dobročinně podporují, tak jen v takové podobě, aby to byly co nejvíce populární akce, aby tím posílily své PR. I proto by nemělo dojít k tomu, že se jediná večerka, jediný obchod u nás zavře.

Pak je tady otázka, jak využít bývalou výrobní plochu, která celkem hyzdí střed obce. Ale nápadů je opravdu hodně, i občané přinesli své nápady spontánně na Facebooku. Sportovní využití (například skate park, o kterém se v minulosti hovořilo), domov pro seniory, zeleň, možná jakési středisko místního obchodu – sídlo a místo setkávání různých živnostníků, nebo třeba také farmářské trhy, jak občané navrhovali v anketě ke strategii obce a podobně. Možností je opravdu hodně. Podle některých zpráv je možným rizikem, že se na místě postaví ubytovna. Ale myslím, že máme natolik šikovné vedení obce, aby této možnosti zabránilo.

A co s tím? Lidé mají možnost udělat petici, pokusit se posbírat podpisy na místní referendum, třeba v době komunálních voleb. Já jsem se rozhodl, že zkusím bojovat jinak – až bude Penny Market postaven, dám na svém blogu zdarma k dispozici prostor, aby místní obchodníci informovali o svém novém zboží, o slevách a podobně (do budoucna: můj mail je Salamon.Petr@gmail.com).