Vedle sálu je knihovna a na ní navazuje vybavená kuchyně. Samozřejmostí jsou sociální zařízení včetně sprch a nezapomenuli jsme ani na osoby s pohybovým handicapem. Velké oblíbenosti se těší sauna, v létě je s oblibou a hojně využívaným prostorem půvabná terasa, na kterou navazuje foyer se šatnou.
V prvním patře jsou útulné barevné pokojíčky, většinou dvoulůžkové. Poskytují možnost ubytování asi dvaceti lidem. Lenka Kovalová si vysnila, že pokojíčky budou mít také punc osobitosti – kromě toho, že každý má svou vlastní barvu, postele budou ozdobeny přehozem a polštářkem, vyrobenými krásnou, ale časově náročnou technikou zvanou „patchwork“. Jako mávnutím proutku se v kurzech objevila úžasná žena, která Lence prozradila, že je to její oblíbená technika, má s ní zkušenosti a patchworku pro Oázu by se ráda ujala. Další „zázrak“?
Ani na zahradu nezapomínáme, i zahrada má svého „anděla“, dobrou duši, která se jí s láskou sobě vlastní nezištně ujala – opět i přes své vysoké pracovní a rodinné vytížení. Sadí, ořezává a pečuje o stromy, keře, květiny ... Svýma rukama zahradu doslova tvaruje a pomalu ale jistě formuje dle představ Zdeňka a Lenky.
Kromě zvoničky, která zároveň slouží jako „čajovna“ a meditační místnost, řady keřů a stromů z nichž mnohé z nich mají svůj vlastní příběh, postupně dostává svoji budoucí podobu kouzelný meditační labyrint s prvky pro reflexní terapii nohou, tu a tam se objevují ratanové lavičky, milá a důmyslně vytvořená zákoutí zvou k intimním rozhovoru či „pouhému“ zastavení se, a pozornosti neuniknou nejrůznější sošky, které se na některých místech již velmi pěkně zabydlely. Díky ochotným a dobrým lidem vznikl prostor pro parkování návštěvníků, zejména těch, co přijíždějí z různých koutů republiky. Provoz Oázy ukázal potřebu hospodářské budovy, která se začala stavět v roce 2014.
Hory, lesy, údolí, řeka, potůčky, louky se všemi svými krásami, východy i západy slunce, neopakovatelnými výhledy a vůněmi jsou zde doslova na dosah ruky a také zvou k výletu, procházce.
