Národopisná výstava Abychom nezapomněli....

Malá galerie - knihovna - památník

Raškovice

NÁRODOPISNÁ VýstAva

ABYCHOM NEZAPOMNĚLI…

100. VÝROČÍ BEZKYDSKÝCH BESED

125. VÝROČÍ NAROZENÍ

JAROSLAVA LUDVÍKA MIKOLÁŠE

28. 9. 2014  -  31. 1. 2015

 Otevřeno

Úterý:    9.00 – 12.00 /  12.30 – 17.00 hod.

Čtvrtek: 8.30 – 12.00 /  13.00 – 18.00 hod.

Kontakt – 558 692 420

Můžete podpořit projekt základní školy v Dobré

Základní škola soutěží v rámci programu Prazdroj Lidem se svým projektem Dobrá zahrada - poznání a zábava. Tento projekt postoupil již do veřejného hlasování, které končí 31. Října. Pokud doberská škola uspěje, umožní jí to významně zlepšit svou školní zahradu. 

Cílem projektu je přebudování nevyužívaného prostoru školního atria na naučnou zahradu s dominantou suchého koryta řeky Skalická Morávka. Prostor v dětech a návštěvnících probudí zájem o přírodu, bude místem pro jejich relaxaci a trávení volného času. Vznikne zde nejen výukové a relaxační zázemí pro žáky, ale také příjemné místo pro moderní environmentální vzdělávání, projektovou výuku, volnočasové aktivity a setkávání místních obyvatel.

 

Do hlasování se mohou zapojit pouze občané starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR. Každý dvoustý hlasující bude odměněn drobným dárkem. Lidé mohou hlasovat on-line prostřednictvím portálu www.prazdrojlidem.cz, a nebo formou SMS zprávy.  Hlas tomuto projektu lze zaslat i formou SMS zprávy na tel. čísle 737 544 867 ve tvaru PLR 11

Oáza v Raškovicích: Dějství třetí – Zázraky se dějí

Jeden z největších zázraků nastal v dubnu roku 2011, kdy proběhla úspěšná kolaudace. V Oáze je k dispozici sál, který je zároveň obrazovou galerií – nabízí harmonický prostor pro kurzy, semináře i jiná setkání. Jeho útulnost - zejména v zimních měsících - výrazně zvyšuje krb a také vlastnoručně batikované podložky na cvičení.
 
Vedle sálu je knihovna a na ní navazuje vybavená kuchyně. Samozřejmostí jsou sociální zařízení včetně sprch a nezapomenuli jsme ani na osoby s pohybovým handicapem. Velké oblíbenosti se těší sauna, v létě je s oblibou a hojně využívaným prostorem půvabná terasa, na kterou navazuje foyer se šatnou.
 
V prvním patře jsou útulné barevné pokojíčky, většinou dvoulůžkové. Poskytují možnost ubytování asi dvaceti lidem. Lenka Kovalová si vysnila, že pokojíčky budou mít také punc osobitosti – kromě toho, že každý má svou vlastní barvu, postele budou ozdobeny přehozem a polštářkem, vyrobenými krásnou, ale časově náročnou technikou zvanou „patchwork“. Jako mávnutím proutku se v kurzech objevila úžasná žena, která Lence prozradila, že je to její oblíbená technika, má s ní zkušenosti a patchworku pro Oázu by se ráda ujala. Další „zázrak“?

Ani na zahradu nezapomínáme, i zahrada má svého „anděla“, dobrou duši, která se jí s láskou sobě vlastní nezištně ujala – opět i přes své vysoké pracovní a rodinné vytížení. Sadí, ořezává a pečuje o stromy, keře, květiny ... Svýma rukama zahradu doslova tvaruje a pomalu ale jistě formuje dle představ Zdeňka a Lenky.

Kromě zvoničky, která zároveň slouží jako „čajovna“ a meditační místnost, řady keřů a stromů z nichž mnohé z nich mají svůj vlastní příběh, postupně dostává svoji budoucí podobu kouzelný meditační labyrint s prvky pro reflexní terapii nohou, tu a tam se objevují ratanové lavičky, milá a důmyslně vytvořená zákoutí zvou k intimním rozhovoru či „pouhému“ zastavení se, a pozornosti neuniknou nejrůznější sošky, které se na některých místech již velmi pěkně zabydlely. Díky ochotným a dobrým lidem vznikl prostor pro parkování návštěvníků, zejména těch, co přijíždějí z různých koutů republiky. Provoz Oázy ukázal potřebu hospodářské budovy, která se začala stavět v roce 2014.

Hory, lesy, údolí, řeka, potůčky, louky se všemi svými krásami, východy i západy slunce,  neopakovatelnými výhledy a vůněmi jsou zde doslova na dosah ruky a také zvou k výletu, procházce.

Rozhovor: s ředitelkou doberské školy Mgr. Radkou Otipkovou o ekoškole, o moderní technologii ve výuce a dalších projektech

Mgr. Radka Otipková a žákyně ZŠ Dobrá

Nejprve byl bych rád, kdybyste řekla něco o sobě. Mohla byste se trochu představit, případně napsat, kde jste pracovala dříve a podobně?
Vystudovala jsem učitelství českého jazyka a dějepisu na Filozofické fakultě Ostravské
univerzity. Do ZŠ v Dobré jsem nastoupila v roce 1996. Mou srdcovou záležitostí na této
škole byla několikaletá koordinace tvorby a realizace Školního vzdělávacího programu Dobrá
škola-dobrý start. Funkce ředitelky jsem se ujala v srpnu 2012.

Podařilo se Vám již za tak krátkou dobu něco změnit?
Řekla bych, že za 2 roky se nám toho podařilo ve škole docela hodně a vše určitě
nezachytím. Jedním z mých prvních cílů bylo vytvořit klidné pracovní prostředí s využitím
moderního informačního systému, který umožňuje zpracovávat potřebnou školní agendu
a data elektronicky a poskytuje jednoduchý, rychlý a bezpečný přístup k potřebným
informacím nejen pedagogům, ale také rodičům a žákům. V současné době je plně funkční
včetně elektronické třídní knihy a na 2. stupni také elektronické žákovské knížky.

Jsem ráda, že se nám podařilo prohloubit spolupráci s obcí Dobrá, co se týče
nejrůznějších kulturních, společenských, ale i sportovních akcí. A do života školy se kladně
promítá také úzká spolupráce s doberskými spolky, které nám pomáhají při nejrůznějších
projektech a akcích pro děti, a rovněž my se jim snažíme vždy vyjít vstříc.
 
Velkou radost mám z postupné změny vnitřní tváře školy, kdy díky finanční podpoře
Klubu rodičů budujeme relaxační koutky na chodbách školy, které slouží žákům k odpočinku
či zábavě o přestávkách.

Podařila se nám také realizace dopravního hřiště včetně jeho vybavení, z čehož mají
radost především menší děti. Nyní jsme v soutěži společnosti Goodyear získali 100 000 Kč na výukové a bezpečnostní dopravní prvky.

Pro žáky vznikly nové projektové dny a škola se zapojuje do nejrůznějších sportovních
akcí, dokonce opakovaně vyhrála v nejvyšší účasti žáků na Hornické desítce. Snažím
se být žákům blíž, najdu si čas podívat se na jejich projekty, číst s prvňáčky, účastnit se
žákovských soutěží a akcí, což mi umožňuje sledovat celkové klima školy.

Krůček po krůčku se nám daří rozvíjet dobrou školu, která obstojí v očích žáků, rodičů,
pedagogů a veřejnosti. Mám vedle sebe skvělý tým lidí, na který se můžu spolehnout a se
kterým se nám daří dobrou školu budovat.

Jaké máte další plány se základní školou, chtěla byste něco pozměnit nějak výrazně?
Naše škola je zaměřena na environmentální výchovu a na práci s IC technologiemi.
Tyto dvě priority do značné míry určují další směřování školy, její možnosti, inovace a
aktivity. V oblasti environmentální výchovy jsme úspěšní a dosahujeme výborných výsledků
nejen na místní, ale i celorepublikové úrovni, což potvrzuje čerstvě obhájený mezinárodní
titul Ekoškoly, který jsme převzali v červnu 2014 v Senátu ČR.

Informační technologie jsou oborem, který vzhledem ke svému rychlému vývoji přináší
stále nové možnosti, ale také finanční potřeby a snahu pedagogů držet s těmito trendy
krok a připravit na ně naše žáky. Bez znalostí využití IC technologií se vzdělání ve 21. století
neobejde. Změnou, která nás čeká v novém školním roce, je realizace 2 úspěšných projektů,
díky kterým dojde k vybavení zeměpisné učebny moderními technologiemi včetně 30 tabletů
pro výuku 1:1 a ruku v ruce s tím půjde nezbytné vzdělávání pedagogů ve výuce s tablety.

Mým snem, co se týká zázemí pro naše žáky a praktického naplnění principů Ekoškoly,
je získat dostatečné finanční prostředky na přebudování nevyužitého školního atria na
naučnou zahradu, kdy vnikne nejen výukové a relaxační zázemí pro žáky, ale také příjemné
místo pro moderní environmentální vzdělávání, projektovou výuku, volnočasové aktivity a
setkávání místní komunity.

Plánů a snů je samozřejmě více...

Škola má několik certifikátů. Jedním z nich je certifikát Rodiče vítáni. Můžete trochu
přiblížit, o co se v tomto případě jedná?
Jedná se o označení školy, která je vstřícná k rodičům. U zrodu této značky stála
v roce 2011 společnost EDUin. Naše škola splňuje jasně stanovená kritéria a zaručuje
rodičům základní pravidla vstřícné komunikace, dostupnost informací o škole na webových
stránkách, možnost konzultací, flexibilitu při sjednávání schůzek a mnohé další. V současné
době je certifikováno asi 400 škol v republice. Podrobné informace včetně rozklíčení
jednotlivých kritérií jsou na www.rodicevitani.cz, kde je také mapa škol se značkou RV.
 
Myslíte, že škole prospělo zateplení a výměna vnějšku budovy. Uspoříte třeba více peněz, které budete moci použít na rozvoj školy?
Na revitalizaci školy jsme se dlouhá léta těšili a stále z ní máme obrovskou radost,
ať už se týká vnitřního či vnějšího prostředí. Zateplení prospělo samozřejmě také esteticky,
škola prokoukla a je prozářena přírodním barvami.

Snížená spotřeba plynu se už projevuje, i když letošní mírná zima větším úsporám
nahrála. Nicméně konečné závěry budeme dělat až na konci roku 2014. Rozpočet od
zřizovatele na tento rok už s úsporami počítal a byl nám částečně krácen. Bude tedy záležet
na obci, jakým směrem finanční prostředky využije.

Ve škole existuje i centrum interaktivní výuky. Můžete to trochu přiblížit, co to je, jak to funguje a podobně?
Vzhledem k zaměření školy klademe u žáků důraz na práci s informačními a
komunikačními technologiemi, aby jejich využívání bylo pro naše absolventy zcela běžné.
 
Prostředky IC technologií jsou využívány ve všech vyučovacích předmětech na 1. i 2.
stupni. SMART Centrem interaktivní výuky jsme se stali v roce 2011 a znamená to, že
škola podporuje využívání moderních technologií ve výuce, rozvíjí metody a postupy
práce s interaktivní tabulí SMART Board a dalšími moderními pomůckami. Učitelé se
cíleně vzdělávají, rozvíjejí, vystavují digitální učební materiály na několika portálech
(např. www.zsdobra.cz, www.veskole.cz, ...), sdílíme zkušenosti, přístupy k výuce a máme
vyškolené tři lektorky interaktivních tabulí SMART Board. V roce 2014 jsme získali certifikát
SMART Vzorová škola.

Dělají se ve škole i nějaké další zajímavé projekty?
Samozřejmou součástí našeho vzdělávacího programu Dobrá škola-dobrý start
je právě projektové vyučování, které u žáků podporuje týmovou spolupráci, toleranci
a vzájemnou pomoc. V každém ročníku jsou zařazeny vícedenní projekty zaměřené na
průřezová témata environmentální výchovu, mediální výchovu, multikulturní výchovu
atd. Máme šikovné a nápadité děti, které jsou aktivní a obohacují výuku nejrůznějšími
prezentacemi, modely, dramatizací, ale také jsou velmi empatické a dovedou pomáhat.
Náš ekotým spolupracuje s Adrou a pořádá různé sběrové akce, máme adoptovanou opičku
v ostravské ZOO, nebo spolupracujeme s domovem se zvláštním režimem Beskyd DZR, který naše děti vyzdobily malbami.

Mezi žáky jsou velmi oblíbené také celoškolní projekty, například Den Země, Den
evropských jazyků nebo Sportovní den. S veškerými výukovými projekty a akcemi se můžete
seznámit na našich webových stránkách: http://www.zsdobra.cz/wiki/doku.php?id=sk._rok_2013_14

Obecně se říká, že je čím dál tím méně dětí. Má s tím nějaké problémy i Vaše škola?
Tyto problémy zatím nepociťujeme, v posledních dvou letech nám počet žáků
stagnoval a ve školním roce 2014/2015 nám dokonce vzroste přibližně o 15, což nás
samozřejmě těší.

Komentář: Magistrát města Frýdku-Místku by neměl přírodu úplně ignorovat

V současnosti probíhají poslední správní řízení ve věci stavby obchvatu Frýdku - Místku. Tato silnice povede přes západní část obce Dobrá, blízko středu obce Staré město a přes řeku Morávku, jednu z nejcennějších přírodních řek v České republice.

Již málokdo pochybuje o tom, že je tato stavba nutná pro vyřešení dopravní situace ve Frýdku - Místku. Rozhodnutí o jiné trasy této stavby by vrátilo správní proces až k roku 1994. Ovšem magistrát města by neměl přírodu úplně ignorovat a bezohledně vykořišťovat. Takovým způsobem, jak to předvedl v otázce kácení dřevin v oblasti, kudy obchvat povede.


Magistrát města Frýdku - Místku a krajský úřad v Ostravě totiž povolily vykácet přibližně čtyři tisícovky stromů a keřů v trase uvažované silnice R48 kolem Frýdku-Místku, aniž by investorovi - Ředitelstvi silnic a dálnic ČR - uložily vysadit adekvátní množství nových dřevin. Environmentální organizace Děti Země proto tento postup považuje za nezákonný a za podezřele vstřícný, takže už podala dvě odvolání. V nich žádá, aby se vysadil optimálně pětinásobek kácených dřevin, čímž by tak obyvatelé Frýdku-Místku nepřišli o "zelené plíce města".

Jde totiž o to, že jižní část města Frýdku - Místku dlouho tvořilo přirozené rekreační zázemí místním obyvatelům, zatímco sever města je převážně průmyslový. Na jihu jsou zahrádky, místa k projížďkám na kole i řeka, ke které někteří obyvatelé občas jezdili relaxovat. Právě výsadba nových stromů na jiných nových místech by mohla vytvořit nová místa pro rekreaci a odpočinek.


Stromy s sebou nesou mnoho cenných přínosů, nejen v místě svého nasazení, ale i na planetě. Pomáhají zlepšovat místní ovzduší, a to tím, že na sebe váží část škodlivin. Tvoří přirozenou protihlukovou bariéru. Pomáhají také bojovat proti změně klimatu, jelikož přeměnují oxid uhličitý na kyslík. A tak bych mohl pokračovat.

Město by mohlo ukázat krásné gesto před veřejností v tom duchu, že obchvat je sice důležitý v tom místě, kde je naplánován, ale že místní politici na přírodou nekašlou. Místo toho ukazují přírodě vztyčený prostředníček. 

Předseda Dětí Země Miroslav Patrik k tomu dodává: "Je neuvěřitelné, jak bezohlednost státních úředníků rozhoduje o tom, že u tak velkého města se znečištěným ovzduším povolí zlikvidovat více než tři hektary dřevin se čtyřmi tisícovkami stromů a keřů, aniž by za tuto obrovskou ekologickou újmu byla uložena výsadba násobného množství dřevin. S takovým pohrdáním estetických, hygienických a rekreačních funkcí zeleně blízko města jsme se ještě nesetkali. Nedovedeme si proto představit, že by šlo o nějaký náhodný omyl ze strany úředníků na magistrátu a na krajském úřadě. Spíše se obáváme, že jde o plánovaný a koordinovaný čin ve prospěch investora, takže úředníci vůbec nehájí zájmy ochrany přirody a krajiny a obyvatel města, ale betonové lobby," myslí si Patrik.

A míst, kde by se s v okolí obchvatu dalo stavět stromy, je celá řada. V Dobré mne například napadají hned dvě cesty, vedoucí z Dobré do Frýdku - Místku (stará hlavní silnice a silnice z Cyklobaru k hřbitovu). Na těchto místech by se dala postavit krásná alej, která by s sebou nesla ještě další ekologické i estetické přínosy.

Magistrát města se háhjí tím, že je stavba ve veřejném zájmu. To je ovšem podle mne zcela zcestný argument. Vůbec tady nejde totiž o otázku jestli obchvat stavět nebo ne, jde o to, aby se nezbytné lidské zásahy do přírody nějakým způsobem kompenzovaly. Abychom se postarali i o přírodu, která je důležité pro další blahobyt společnosti. A jak říká Mirek Patrik,
podstatou řízení o káceni je uložení přiměřené náhradní výsadby, nikoliv zkoumání, zda je stavba veřejně prošpěšná či ne. Mají se zkoumat zničené kácené dřeviny a způsobená ekologická újma, nikoliv to, co se staví ...

Rozhovor: s Čestmírem Ježem o zahrádkářích

(rozhovor vyšel v Doberských listech v únoru 2011)
... 

Vy často přednášite?
Jsem šéfem instruktorů ve Frýdku-Místku a přednášek mám v zimním období asi takových osm devět po okrese Frýdek-Místek. Dvě přednášky ročně mám po okrese

Odkud čerpáte informace na tyto přednášky?
Chodím hlavně na zahradkářská školení, třídenní je vždycky v Ostravě a pak celou zimu probíhá školení v Olomouci..

Přenášíte si  informace z těchto školení i na svou vlastní zahrádku?

Zkouším nové věci na své zahradě. Teďkom zkouším nový způsob řezu jabloní, takzvaný klik. Ten spočívá v tom, že na stromě není rodící větev starší než tři roky, protože odrůda jabloní je nejakostnější v jedno až tříletém dřevu, a když to dřevo stárne, tak se jakost a velikost ovoce ztrácí.

O jakých tématech přednášíte?

Nové odrůdy švestek, jejich cukernost a pěstování. Pak mám střih švestek, řez jabloní na klik. Pak mám hroznové víno a přípravu půdy. Na ochranu stromů a rostlin se necítím, protože na to musí mít člověk větší vědomosti.

Děláte v Dobré třeba i přednášky i pro veřejnost?
Já jsem informoval o současné přednášce o balerinách na vývěsce na obecním úřadě s tím, že je to veřejnosti přístupné, že každý, kdo chce, si to může přijít poslechnout. Tady je velice malá návštěvnost. Dělal jsem přednášku o řezu v Dobraticích, informoval jsem o tom na obecní vývěsce a na nástěnce u invalidních důchodců, přišlo tam šedesát občanů Dobratic, ani jeden z Dobré.

Máte Vy sám něco zajímavého na zahradě?

Ne, mám jenom hroznové víno, meruňky a šest odrůd nektarinek, které mi zrají od půlky července do konce září.

Co Vás osobně baví na zahrádkaření?

Je vidět, jak to člověku roste. A příroda, ta mne táhne odmala.

...

Jaký je hlavní smysl českého zahrádkářského svazu?
Předávání zkušeností, podpora přírodních zahrádek, okolo šedesátých letech se ustanovovaly zahrádky, prakticky na rumištích , mokřadech, všechno se to zvelebovalo, postavily se chatky, tím pádem tam byla rekreace a každý si mohl vypěstovat vlastní zeleninu, která je bez chemie. A výstavy, to je hlavní, je to prezentace zahrádkářského svazu a toho, co se dá na zahrádce vypěstovat.

Budete dělát nějaké soutěže?
Měli jsme vždycky soutěž o nejkrásnější jablko. Ale zjistil jsem, že to není směrodatné, protože vyhrávají jenom ty vánočí jablka. Náš výbor by chtěl vyhlásit soutěž o největší jablko. To už není na krásu, ale je to na hmotnost. Zváží se, změří se obvod a vyhlásí se potom největší jablko. Chtěli bychom to dělat ve spolupráci s obcí, ať nad tím starosta převezme patronát.

Spolupracujete nějak se školou?

Spolupracujeme velice dobře se školou v Nošovicích, jejich výtvarné práce visí vždycky na zdech našich výstav, a ještě se školkou. Doberská škola nemá moc velký zájem spolupracovat.

Jaká je historie českého svazu zahrádkářů?

První založení bylo po válce v roce 1948 a mezi válkama a za války to bylo dohromady spolu se včelaři, okolo padesátých letech se začali zahrádkáři a včelaři od sebe oddělovat.

Ta historie se týkala doberského svazu nebo celorepublikového svazu?

Týkalo se to Dobré a byl to i celorepublikový trend. Zde s ovocnářstvím začal učitel Mališ, ještě mám strom, co rouboval na zahradě, je to hruška.

Mi říkal jeden pán, se kterým jsem mluvil včera na výroční schůzi, že před desítkami let měl zahrádkářský svaz spoustu členů, dnes, že je jich mnohem méně.

Přesně jsme měli 117 členů v roce 1989. Potom se to zničehonic snížilo na padesát. Teď máme 32 členů.

Čím to bylo způsobeno?

Za minulé doby nebyl sadbový česnek, nebyly hnojiva, nebyly sadbové brambory, velkoobchody nebyly a zahrádkářský svaz měl smlouvu s výrobci, že jsme to dostávali za určitou lacnější cenu, lacnější než v obchodě, a dělali jsme takzvané hromadné objednávky. Jak jsem se díval do kroniky, tak česneku se pro Dobrou objednávalo stočtyřicet kilo. Po devadesátém roku přišel útlum, už jsou velkoobchody, ve kterých si tyto věci může člověk nakoupit, a tím pádem ti lidé žádné výhody nemají, tím pádem o to nemají zájem.

Přináší to členství v zahrádkářském svazu ještě nějaké výhody?

Zaprvé, ty informace z přednášek, třeba o těch balerinách, se nedozví nikde. V časopise byl jeden článek, bylo tam popsaných pět odrůd, já jsem jich předváděl šedesát. V tom je ten rozdíl. A navíc jsem je nasměroval, kde si to můžou koupit, poradil jsem jim, jak si to vypěstovat.

Do českého svazu zahrádkářů se může přidat kdokoliv, kdo má svoji zahrádku?
Kdo chce se může stát členem, není to podmíněno zahrádkou. Když na balkóně pěstuješ orchideje, tak můžeš být členem zahrádkářů. Máme specializované zahrádkářské úseky, jeden z nich je specializován na jiřinky-fialky, a k nim nepotřebuješ být na zahrádce, to můžeš pěstovat doma za oknem. Ještě máme úseky specializované na mečíky a lilie. Každý ten úsek má své jméno.

Na Vaší výroční schůzi jsem se dozvěděl, že v Dobré existje i zahrádkářská osada, to jsem nevěděl. Kde se nachází a jak je velká?

Zahrádkářská osada byla založena někdy v roce 1968 nebo 1969, přesně nevím, a založili ji zaměstnanci výzkumného ústavu. Je tam dvanáct členů, mají to pěkné, starají se. Mají to zejména na relaxaci, kdysi tam pěstovali i zeleninu. Nachází se směrem jak jsou u Sýpky Lentilky, když jdu okolo Lentilek směrem na řeku, tak po pravé straně před kolejema. Je to v ochranném pásmu kolejí, tedy se tam nemohly stavět rodinné domky.

Jak dlouho už jste předsedou zahrádkáského svazu a dosáhl jste nějakých úspěchů?
Třetí volební odbobí. Myslím si, že ti zahrádkáři, kteří chodí na výroční schůze, mají více vědomostí, než měli.

Co by jste v Dobré změnil?

Změnil bych mentalitu doberských občanů, aby se více zapojili do veřejného života v obci.

Starosta Dobré Jiří Carbol bude kandidovat do senátu

Starosta Dobré Jiří Carbol bude kandidovat do senátu. Můj blog tuto jeho kandidaturu podporuje a proto s ním přináším rozhovor.

Rozhodl jste se kandidovat do senátu. Už jste si prošel různými funkcemi, myslíte, že získáte v senátu nějaké nové zkušenosti?

-        Rozhodnutí o přijetí kandidatury nebylo úplně jednoduché.  S nabídkou kandidovat za mnou přišlo několik přátel z KDU-ČSL, kterých si velmi vážím, a tak jsem ji přijal. Myslím, že právě proto, že jsem prošel několik různých úrovní samosprávy, od obecní, přes krajskou až k práci poslance, tak jsem vybaven zkušenostmi do Senátu dostatečně.

Jsou nějací současní senátoři, kteří Vám jsou svými názory, svým životem nejbližší? A o co si myslíte, že Vy osobně můžete senát nejvíce obohatit?

-        Velmi si vážím našeho zástupce v Senátu pana ing. Stanislava Juránka, který je pro mne vzorem lidoveckého politika. Je myslím škoda, že nikdy nebyl v čele KDU-ČSL, ale to už je na jiný rozhovor. Co se týče obohacení Senátu, tak rozhodně to nedělám kvůli sobě, ale chci v Senátu zastupovat celý region frýdecko-místecka a frýdlantska.

Na jaké programové priority jste se rozhodl brát největší zřetel?

-        Mezi moje priority bude patřit ochrana zdravého životního prostředí, tedy v našem případě hlavně ovzduší. Obce musí mít možnost kontroly, čím někteří lidé topí, aby nás nemohli otravovat spalováním plastových a jiných odpadů. Dále se zaměřím na udržení zaměstnanosti a to zvýšením investic do našeho regionu. Také se chci věnovat oblasti zdravotní a sociální, kde mám mnoho zkušeností z působení na kraji a v parlamentu. Ze zdravotnictví se nesmí stát byznys, ale kvalitní veřejná služba.

Vím, že chcete mít v programu i dostavbu obchvatu Frýdku-Místku. Co říkáte na kritiku některých ekologů, že by se na jihu města neměl obchvat stavět?

-        Myslím, že už před více než deseti lety padlo zásadní rozhodnutí o výběru jižní varianty obchvatu. Dnes to všechno změnit by stálo obrovské peníze, které stát nemá. Situace je taková, že buďto bude jižní obchvat města Frýdku-Místku, nebo zůstane stávající průtah. Osobně podporuji odstranění průjezdní dopravy z centra Frýdku-Místku.

Snažíte se získat podporu i dalších stran? Jak jste v tom daleko?
Jaké máte plány s Dobrou, chcete být i nadále starostou?

-        Ano, oslovil jsem se žádostí o podporu Stranu zelených, protože máme v mnohém shodné programy pro komunální i celostátní politiku. Samozřejmě chci být kandidátem širší veřejnosti, abych mohl zastupovat zájmy lidí celého volebního obvodu č. 69.  Mám kořeny v tomto regionu, žiji tady a vím, co lidi trápí.  V Dobré chci zůstat a nadále působit ve vedení obce. Nejde mi o funkce, ale chtěl bych pokračovat v připravených projektech. Již dnes máme schválené dotace na zateplení budov Mateřské školy nebo vybudování Sběrného dvora na odpady. Máme také schválený Program rozvoje obce Dobrá do roku 2020, kterému jsem se velmi podrobně věnoval. Jak vidíte, máme v Dobré hodně připravených projektů.

Co je podle Vás nejvýraznější projekt, který se Vám v uplynulých čtyřech letech z pozice starosty podařilo prosadit?

-        Za největší úspěch považuji realizaci stavby Zateplení budov Základní školy v Dobré, na kterou jsme získali dotaci z Operačního programu pro životní prostředí. Díky 20 milionům z evropských fondů jsme provedli velmi úspornou stavbu, protože ročně ušetříme 500 tisíc korun za topení. Ale samozřejmě jsou i další velké investice, mezi které počítám dokončení splaškové kanalizace v obci v hodnotě přes 30 mil. Kč, rekonstrukci hřiště v zahradě mateřské školy za 2 mil. Kč, nebo výstavbu nových chodníků v centru obce, která právě probíhá.

Jak to vypadá se strategií rozvoje obce Dobrá. Vím, že jste dříve dělali anketu mezi občany, jak to pokračuje dál?

-        Na nutnosti plánovat rozvoj obce na více let se zastupitelé obce dohodli již v minulém roce. Letos v únoru jsme provedli rozsáhlé dotazníkové šetření, abychom zjistili názory a potřeby občanů. Anketa měla velký ohlas a byla pro obec velmi přínosná. Strategický plán rozvoje obce Dobrá do roku 2020 byl schválen Zastupitelstvem obce a je zveřejněn na našich webových stránkách: www.dobra.cz.

Myslím, že se v uplynulých čtyřech letech docela zvedla kulturní úroveň Dobré. Má to podle Vás nějakou příčinu?

-        Snažíme se pořádat různě zaměřené kulturní akce, jako příklad mohu jmenovat autorské pořady v multifunkčním sále, cestopisná vyprávění s projekcí, nebo zahrádkářskou výstavu, která se setkala s velkým zájmem a také tradiční předvánoční besídku žáků Základní a mateřské školy. Jsem velmi rád, že se nám podařilo zapojit občany do společenského života v obci. Patří sem také podpora sportovní činnosti, a to hlavně v oblasti mládežnického sportu.

Jak se Vám spolupracovalo s místostarostou Dobré Milanem Stypkou.

-        Osobně jsem přesvědčen, že naše spolupráce byla velmi dobrá a pro obec také prospěšná, protože jsme zajistili peníze z evropských i krajských dotací na obecní projekty. Všechny větší problémy jsme od začátku řešili společně a díky tomu se nám také vždy podařilo najít to nejvhodnější řešení.

A nyní trochu i k mikroregionu. Co se aktuálně děje v radě obcí povodí Morávky, má tato rada nějaké detailnější plány do budoucna?

-        Sdružení obcí povodí Morávky je velmi dobré a účelné spojení sousedních obcí od Dobré až po Morávku a je to pro nás všechny prospěšné. V současné době se také připravujeme na čerpání dotací z evropských fondů, protože jsme na startu nového plánovacího období. V nejbližší době pořádáme společný kulturní program pro seniory z celého sdružení, konkrétně v sobotu 16. 8. 2014 v areálu Kamenité ve Vyšných Lhotách.