Dobrfest měl kvalitní dramaturgii

14. června se v areálu restaurace Cyklobar konal další ročník již zaběhlého festiválku Dobrfest. Akci pořádal Doberský kulturní spolek pod vedením Václava Barana. Průměrná návštěvnost festiválku je kolem necelých dvou stovek hostů, a podobné to bylo i letos.

Přišel jsem bohužel později, až když hrála hudební skupina Acoustic session. Předtím hráli dva písničkáři, což bylo novinkou letošního ročníku – nikdy předtím zde písničkáři nevystupovali. Když jsem přišel, byl areál celkem zaplněný, a bylo znát, že panovala předletní pohoda. Akce nebyla žádným profesionálním festivalem plným reklamních stánků a bannerů, ale spíše produktem nadšení. Jak řekl zpěvák účinkující kapely Vecktor – „Jste taková dobrá parta, tady v té Dobré je to takové dobré.“

Blues – folková kapela Acoustic Session hrála sice zajímavě, ale nijak zvlášť mne nenadchla. Hudební provedení jejich skladeb mi přišlo příliš profesionální a chladné. Ale zahráli některé skladby jiných autorů, které byly u publika oblíbené. K nim patřila například píseň Stříhali do hola malého chlapečka od Vladimíra Mišíka.

Po Acoustic session hrála kapela Vecktor z Havířova, hudební skupina docela mladých kluků. Oslovila mne mnohem více. Hned na úvod uvedli, že hrají pop. Myslím, že to od nich není kalkul, že by se chtěli stát populárními, ale spíše ten pop v sobě opravdu cítí. Ve velkém počtu jejich skladeb byl cítit vliv Tomáše Kluse, a to zvláště ve zpěvu. V některých skladbách jsem objevil i vlivy dalších známých skupin – například Mňágy a Žďorp, Xindla X a nebo Sta zvířat. Jejich hudba byla sice trochu neučesaná a aranže nebyly úplně domyšlené, ale na to, že hrají teprve rok a jsou tak mladí, šlo o velmi dobrou muziku.

Meybe už hráli na Dobrfestu podruhé. A musím říct, že jejich vystoupení pro mne bylo překvapením. Z nudné kapely minulého ročníku se z nich staly hvězdy tohoto ročníku. Byť musím říct, že místy to s tou 'hvězdností' trochu přeháněli. Už nástup měli dobře zvládnutý, měli předpřipravený hudební úvod, do kterého potom začali hrát. Byli první, kdo pořádně roztancoval publikum, měli dobré reakce od publika a měli v něm asi i své stálejší fanoušky. Dobrý byl okamžik, kdy zpěvák zařval ve vhodný okamžik jedné písně „Udělejte nějaký kravál,“ publikum zareagovalo a jeho řev se dobře hodil do písně. Styl kapely mi někdy silně připomínal kapelu U2, jindy zase takový ten moderní pop-neo-punk. Dobré aranže, profesionální provedení, jen mi trochu chybělo to, že se po hudební stránce více nepředváděl klávesák.

Poslední kapelou byla už klasická kapela Dobrfestu Máma mele maso, byť trochu v jiném složení než dříve. Musím ale říct, že zmenšení počtu členů kapele prospělo, dobře vyznělo originální charisma hlavní zpěváka Ondřeje Nováka, mimochodem doberského zastupitele. Měli moc dobře vybrané písně, něco od Cranberries, něco od Red hot Chilli peppers, titulní píseň filmu Once, Alelujah ze Shreka. Vybrali i docela dobré české písně, akorát ty Kabáty zrovna v lásce nemám. Byla to prostě svérázná zábavová kapela hrající oblíbené ale ne provařené hity, jenom bych trochu doladil aranže. Místy hrály dvě doprovodné kytary v podstatě to samé a sólový kytarista by měl nabrat trochu více jistoty. 

Letošní ročník se prostě povedl, návštěvníci se také zdáli spokojení a ze vstupného se vybrala docela dobrá částka na charitu. Vzpomínal jsem na první ročník, kdy hrály skoro jen punkové kapely, a byl jsem spokojený z toho, kam festival směřuje. A na závěr, při poslední kapele, jsem si prožíval takovou svoji vnitřní euforii. Tak nějak z toho, jak to v Dobré dobře funguje.











Fotografie mi dal k dispozici Michal Návrat.

Pozvánka na několik kulturních akcí v mikroregionu na příští týden (16. - 22. června)

Zavádím novou rubriku, která bude vycházet pravidelně každou neděli. Bude se zabývat tím, co se děje v mikroregionu příští týden.

Zájezd na včelařské farmy

Základní organizace Českého svazu včelařů v Dobré zve na jednodenní včelařský zájezd na včelařské farmy. Akce se uskuteční v sobotu 21. Června, sraz je v 8 hodin v Dobré střed. Hlavními tématy zájezdou jsou provoz včelí farmy, chov včelích matek, tvorba oddělků, kočovná zařízení a výroba medoviny. Cílová místa zájezdu jsou na území okresů Nový Jičín a Přerov.

Letní slavnost sportovců spojená s nočním karnevalem

Takový název nese sportovní den, který se 21. června koná v Dobraticích. Akce je spojená s historickým postupem místního fotbalového družstva do místní 1. A třídy. Začne v 16:30 dovednostními soutěžemi pro děti, po sedmé hodině začne noční karneval za doprovodu skupiny Flash. 

Den Raškovic

Raškovice oslaví svůj den v sobotu 28. června na fotbalovém hřišti. V časných odpoledních hodinách začne program pro děti a mládež: skákací hrad a trampolína, malování na tvářičky a airsoftová střelnice. Později se připojí také soutěže pro děti a ukázka umění místních Judistů. Následně začne také hudební program, první bude hrát místní kapela Alter ego, později kapela Kaczi Kateřiny Koulákové a hvězda Martin Chodúr s kapelou. Na závěr zahraje zábavová kapela HEC. Akce bude zakončená ohňostrojem.

Ostatní informace

Na stránkách obce Dobrá se lze dočíst o dvou nalezených psech – Jack Russell Terier (Barva: hnědo–bílá, telefon 604 866 090) a Kavalír King Charles(Obecní úřad Raškovice, telefon 558 692 220, 602 569 713). 

Základní a mateřská škola v Raškovicích sbírá staré koberce. Na stránkách školy se píše: „Koberec použijeme jako podklad na ochranu podlahy tělocvičny během rekonstrukce stropu. Koberec Vám samozřejmě již nevrátíme, ale dovolíme si jej za Vás ekologicky zlikvidovat.“ Pokud chcete přinést koberce, ozvěte se do 18. června na sekretariát školy: 558425551. 

KDU-ČSL Frýdek-Místek sbírá kola pro Afriku. Díky této akci můžete věnovat svá stará kola obyvatelům rozvojových zemí Afriky. Přivést kola můžete každou středu do kanceláře KDU-ČSL ve Frýdku-Místku, Palackého 129 (naproti Národního domu v Místku), a to vždy ve středu od 15:00 – 17:00 nebo taktéž po telefonické domluvě na telefonním čísle 777646632 i jiný den.

Frýdecko-Místecká škola jógy Karakal oznámila na webových stránkách Raškovic, že nové kurzy cvičení jógy v Raškovické Oáze zdravého a šťastného života začnou 15. září. Cvičení jógy pomáhá po duševní i fyzické stránce a součástí výuky budou i relaxační cvičení.

(Pozvánka) Morávka – zajímavá řeka se vzácnými obyvateli

(guest blogging: ČSOP Salamandr)

Řeka Morávka lidem přináší výjimečné prostředí s rostlinami a zvířaty (často i vzácnými) a možnosti procházek i odpočinku. Navíc je unikátem v rámci celé České republiky. Najdeme na ní ještě úseky s rozsáhlými štěrkovými náplavy.
 
Pojďte se s námi v pátek, 20. června 2014 v 17 hodin, projít k řece Morávce. Během asi 1,5 hodinové exkurze se dozvíte, proč je zajímavá natolik, že má státní i evropskou ochranu.
Sraz účastníků bude u pěšího mostu mezi

Vyšními Lhotami a Raškovicemi, na straně Vyšních Lhot (49°38’4.763″N, 18°26’53.799″E). Pokud se budete chtít zúčastnit, nahlaste se, prosím, do 18. 6. 2014 na email: petra.kutilkova@salamandr.info nebo telefon: 774 949 478.

- Vhodná bude „voděodolná“ obuv.
- Nejbližší autobusové zastávky: Raškovice, U Stříže (cca 300 metrů), Vyš. Lhoty, rest.    Maryčka (cca 700 metrů).
- Za velmi nepříznivého počasí (např. vytrvalý déšť) se akce přesune na jiný termín.

Pořádá: ČSOP Salamandr v rámci projektu Morávka lidem, lidé Morávce, který je podpořen Nadačním Fondem Hyundai a Nadací Open Society Fund Praha.

Akce zajímavého formátu proběhla v raškovické knihovně

Jednoduchá ale velmi zajímavě vymyšlená akce se konala v úterý 10. června v knihovně v Raškovicích. Jednalo se o vhodný způsob, jak propagovat místní knihovnický fond, vytvářet kolektivní a otevřenou zábavu, do níž se může zapojit každý, nebyla tam jasná dělící čára mezi učinkujícím a publikem. 

Večer byl tvořený pásmem písniček, podívání a předčítání. Vytvořila jej místní knihovnice M. Zemanová spolu s raškovickým hudebníkem Alešem Nitrou, známým například z etno-jazzové formace almára. Společně zvolili téma, kterému se věnoval celý večer, Nitra k němu vybral písničky a paní Zemanová zvolila zajímavé pasáže z knih ve své knihovně, které se k němu nějak vztahovaly. Lidé dostali texty, takže se mohli přidat a zpívat spolu s hlavním hudebníkem. Akce v podobném duchu se v Raškovicích konají několikrát v průběhu roku, ale nyní jsem ji poprvé navštívil já.

Tématem tohoto měsíce byly táborákové písně a divoký západ. K aktuálním horkům se dané téma velmi hodilo a návštěvník se tak mohl dobře naladit na atmosféru severní Ameriky v 19. Století. Nitra vybral několik písní s tématem divokého západu. Ve výběru byly skladby Michala Tučného, Waldemara Matušky, a další směs písní, jedna byla například od Jarka Nohavici (Divoké koně). Písně pojednávaly o kovbojích a Evropanech, některé naopak o indiánech (Ho ho Wathanay).

Právě konflikt mezi indiány a bílými v průběhu 19. Století byl silným tématem celého večera. Proto knihovnice přečetla například krátké zamyšlení o osudech indiánů, nebo o tom, jak železnice dělaly indiánům a jejich bizonům problémy. Sám Aleš Nitra se ale asi tímto tématem zabývá, a tak doplňoval některé informace. Mimo jiné se několikrát zmínil i o svých oblíbených westernových filmech.

Návštěvníci se dozvěděli o zajímavém ale smutném osudu Buffalo Billa. Byl to původem Evropan, který měl velmi blízko k indiánům. Po vystřídání několika profesí se rozhodl pustit do cirkusové show na téma divokého západu. Jeho cirkus byl hojně navštěvovaný, a tak o Bufalo Billovi začala vycházet spousta levných knížek. Bohužel později se mu přestalo dařit a skončil na ulici, kde také umřel.

S večerem jsem byl spokojený, ale přišlo málo lidí, na dřívějších akcích bylo prý lidí více. Když jsem o tom přemýšlel, napadla mne jedna věc, kterou mohli organizátoři udělat trochu jinak. Místo knihovny mohli udělat poslední literárně-hudební setkání tohoto

školního roku někde na zahradě nebo u řeky. Vzít špekáčky či něco pro vegetariány a protáhnout večer mnohem déle. Po připraveném programu by se mohla rozproudit volnější zábava, volnější zpívání a podobně. To je tedy můj tip pro paní knihovnici Zemanovou na příští červen.

V Dobré se po desítkách let zrodil divadelní soubor

Kdysi mi doberský kronikář Rostislav Vojkovský povídal o tom, jak za první republiky v Dobré působilo velké množství divadel. V době, kdy nebyla rozšířená televize, se každý spolek snažil vytvořit zábavu pro místní. Často se stávalo, že mnozí lidé odcházeli, až na konec zbyl třeba jenom jeden člověk.

Právě teď, v červnu 2014, se podařilo tradici doberských divadel obnovit. Zkušený ochotnický divadelník Jan Marenčák vytvořil divadelní skupinu Doberská Soda (Spolek opravdových divadelních amatérů), dal dokupy několik herců a začali připravovat velmi kvalitní, i když u nás ne příliš rozšířenou hru – Blbec k večeři. Tuto hru jsem viděl dvakrát ve filmovém zpracování, mám tedy s čím porovnávat.

Celé drama je založena na zajímavé reálné hře, v tomto divadelním kousku se místy zpochybňuje její morálnost.  Skupina přátel má za úkol každou středu přivést ke společné večeři blbce, hlupáky a každý večer je jeden blbec vyhlášen králem večera. Vybrané oběti o této hře samozřejmě nic netuší. Je otázka, zda někdo v nějaké zemi tuto hru skutečně hraje, nebo si ji autor vymyslel.

Musím říct, že se u mne dost proměnil přístup k tomuto divadelnímu kousku. Nevím, jestli je to věkem, nebo tím, že je divadelní zpracování v emocích odlišné. Zatímco dříve jsem se hrozně rozesmál tomu, jak blbec k večeri všechno pokazil, tentokrát jsem se více vcítil do role hlavního hrdiny a intenzivně jsem prožíval, jak se mu celý život, manželství, finance, zdraví, a podobně, zbortí za jeden večer. To neznamená, že jsem se nesmál, bavil jsem se stejně jako celé publikum.

Možná chtěl autor v této hře naznačit, že hranice mezi lidmi nejsou nikdy jednoznačné, a že nic není černobílé. Na jedné straně hlavní postava - Pierre Brochant  prožila životní katastrofu, na druhé straně obnovila dva roky ztracené přátelství s dříve blízkým kamarádem. Jak blbec k večeři, Françoise Pignon, všechno celý večer komplikoval a kazil hlavní postavě život, tak zažil i hvězdný okamžik, kdy vhodně zatelefonoval a málem k Brochantovi zpět přivedl ženu. Brochant na závěr hry zpochybnil sám sebe, když uvedl, že on sám je vhodným kandidátem na blbce k večeři. Ač se může hra na blbce zdát nemorální, a Brochant to tak na konci bere, dvě hodiny se snaží získat zpět svou ženu. Žádná postava nebyla jednoznačně negativní, skoro každá negativní udělala nějakou pozitivní věc, a kladné postavy dělaly zase špatné věci.

Musím pochválit výkony herců. Měli velice civilní projev, nesnažili se o nějaké zvláštní okouzlení svým herectvím, a každá postava byla velice důvěryhodná. V řeči herců se občas projevovala severomoravština, ale to bylo, myslím si, na hře to dobré. Podle mne nejlépe zahrál sám Jan Marenčák, režisér představení. Rovněž scéna byla velmi zajímavě vymyšlená, kvůli tomu, že bylo jeviště malé, dali vstupní dveře vlevo do hlediště. I zvukově byla hra velice kvalitně připravená.

Na začátku jsem napsal, že staré divadelní soubory v Dobré za první republiky ztrácely průběžně své diváky – všichni postupně odcházeli během hry. Tady to ovšem bylo naopak. Herci zažili standing ovation a dostali květiny a víno.