Rozhovor: s Čestmírem Ježem o zahrádkářích

(rozhovor vyšel v Doberských listech v únoru 2011)
... 

Vy často přednášite?
Jsem šéfem instruktorů ve Frýdku-Místku a přednášek mám v zimním období asi takových osm devět po okrese Frýdek-Místek. Dvě přednášky ročně mám po okrese

Odkud čerpáte informace na tyto přednášky?
Chodím hlavně na zahradkářská školení, třídenní je vždycky v Ostravě a pak celou zimu probíhá školení v Olomouci..

Přenášíte si  informace z těchto školení i na svou vlastní zahrádku?

Zkouším nové věci na své zahradě. Teďkom zkouším nový způsob řezu jabloní, takzvaný klik. Ten spočívá v tom, že na stromě není rodící větev starší než tři roky, protože odrůda jabloní je nejakostnější v jedno až tříletém dřevu, a když to dřevo stárne, tak se jakost a velikost ovoce ztrácí.

O jakých tématech přednášíte?

Nové odrůdy švestek, jejich cukernost a pěstování. Pak mám střih švestek, řez jabloní na klik. Pak mám hroznové víno a přípravu půdy. Na ochranu stromů a rostlin se necítím, protože na to musí mít člověk větší vědomosti.

Děláte v Dobré třeba i přednášky i pro veřejnost?
Já jsem informoval o současné přednášce o balerinách na vývěsce na obecním úřadě s tím, že je to veřejnosti přístupné, že každý, kdo chce, si to může přijít poslechnout. Tady je velice malá návštěvnost. Dělal jsem přednášku o řezu v Dobraticích, informoval jsem o tom na obecní vývěsce a na nástěnce u invalidních důchodců, přišlo tam šedesát občanů Dobratic, ani jeden z Dobré.

Máte Vy sám něco zajímavého na zahradě?

Ne, mám jenom hroznové víno, meruňky a šest odrůd nektarinek, které mi zrají od půlky července do konce září.

Co Vás osobně baví na zahrádkaření?

Je vidět, jak to člověku roste. A příroda, ta mne táhne odmala.

...

Jaký je hlavní smysl českého zahrádkářského svazu?
Předávání zkušeností, podpora přírodních zahrádek, okolo šedesátých letech se ustanovovaly zahrádky, prakticky na rumištích , mokřadech, všechno se to zvelebovalo, postavily se chatky, tím pádem tam byla rekreace a každý si mohl vypěstovat vlastní zeleninu, která je bez chemie. A výstavy, to je hlavní, je to prezentace zahrádkářského svazu a toho, co se dá na zahrádce vypěstovat.

Budete dělát nějaké soutěže?
Měli jsme vždycky soutěž o nejkrásnější jablko. Ale zjistil jsem, že to není směrodatné, protože vyhrávají jenom ty vánočí jablka. Náš výbor by chtěl vyhlásit soutěž o největší jablko. To už není na krásu, ale je to na hmotnost. Zváží se, změří se obvod a vyhlásí se potom největší jablko. Chtěli bychom to dělat ve spolupráci s obcí, ať nad tím starosta převezme patronát.

Spolupracujete nějak se školou?

Spolupracujeme velice dobře se školou v Nošovicích, jejich výtvarné práce visí vždycky na zdech našich výstav, a ještě se školkou. Doberská škola nemá moc velký zájem spolupracovat.

Jaká je historie českého svazu zahrádkářů?

První založení bylo po válce v roce 1948 a mezi válkama a za války to bylo dohromady spolu se včelaři, okolo padesátých letech se začali zahrádkáři a včelaři od sebe oddělovat.

Ta historie se týkala doberského svazu nebo celorepublikového svazu?

Týkalo se to Dobré a byl to i celorepublikový trend. Zde s ovocnářstvím začal učitel Mališ, ještě mám strom, co rouboval na zahradě, je to hruška.

Mi říkal jeden pán, se kterým jsem mluvil včera na výroční schůzi, že před desítkami let měl zahrádkářský svaz spoustu členů, dnes, že je jich mnohem méně.

Přesně jsme měli 117 členů v roce 1989. Potom se to zničehonic snížilo na padesát. Teď máme 32 členů.

Čím to bylo způsobeno?

Za minulé doby nebyl sadbový česnek, nebyly hnojiva, nebyly sadbové brambory, velkoobchody nebyly a zahrádkářský svaz měl smlouvu s výrobci, že jsme to dostávali za určitou lacnější cenu, lacnější než v obchodě, a dělali jsme takzvané hromadné objednávky. Jak jsem se díval do kroniky, tak česneku se pro Dobrou objednávalo stočtyřicet kilo. Po devadesátém roku přišel útlum, už jsou velkoobchody, ve kterých si tyto věci může člověk nakoupit, a tím pádem ti lidé žádné výhody nemají, tím pádem o to nemají zájem.

Přináší to členství v zahrádkářském svazu ještě nějaké výhody?

Zaprvé, ty informace z přednášek, třeba o těch balerinách, se nedozví nikde. V časopise byl jeden článek, bylo tam popsaných pět odrůd, já jsem jich předváděl šedesát. V tom je ten rozdíl. A navíc jsem je nasměroval, kde si to můžou koupit, poradil jsem jim, jak si to vypěstovat.

Do českého svazu zahrádkářů se může přidat kdokoliv, kdo má svoji zahrádku?
Kdo chce se může stát členem, není to podmíněno zahrádkou. Když na balkóně pěstuješ orchideje, tak můžeš být členem zahrádkářů. Máme specializované zahrádkářské úseky, jeden z nich je specializován na jiřinky-fialky, a k nim nepotřebuješ být na zahrádce, to můžeš pěstovat doma za oknem. Ještě máme úseky specializované na mečíky a lilie. Každý ten úsek má své jméno.

Na Vaší výroční schůzi jsem se dozvěděl, že v Dobré existje i zahrádkářská osada, to jsem nevěděl. Kde se nachází a jak je velká?

Zahrádkářská osada byla založena někdy v roce 1968 nebo 1969, přesně nevím, a založili ji zaměstnanci výzkumného ústavu. Je tam dvanáct členů, mají to pěkné, starají se. Mají to zejména na relaxaci, kdysi tam pěstovali i zeleninu. Nachází se směrem jak jsou u Sýpky Lentilky, když jdu okolo Lentilek směrem na řeku, tak po pravé straně před kolejema. Je to v ochranném pásmu kolejí, tedy se tam nemohly stavět rodinné domky.

Jak dlouho už jste předsedou zahrádkáského svazu a dosáhl jste nějakých úspěchů?
Třetí volební odbobí. Myslím si, že ti zahrádkáři, kteří chodí na výroční schůze, mají více vědomostí, než měli.

Co by jste v Dobré změnil?

Změnil bych mentalitu doberských občanů, aby se více zapojili do veřejného života v obci.

Recepty klubu zdraví a vaření: Datlové kuličky s kešu

Přináším další recept Vojkovického Klubu Zdraví a Vaření.

Datlové kuličky s kešu
Datle bez pecek nahřejeme na plechu v troubě, 50-100° asi 2-4min. Pozor na teplotu trouby, raději začínáme od menší teploty. Datle, když se zahřeji, tak měknou (pokud je teplota vysoká, tak se datle připaluji a tvrdnou, a to nechceme). Teplé až horké datle ručním mixerem trochu rozmělníme (můžeme i rukou ale jsou dost teplé a přírozeně lepkavé). Pak přidáme libovolné množství kešu oříšků a za tepla děláme kuličky. Kešu můžeme nahradit jinými oříšky ńebo rozinkami, brusinkami, čokoládou ... na co máme zrovna chuť. Tyto kuličky nám vydrží docela dlouho, ale pokud bychom přidali do teplých datlí trošku vody, tak bychom je museli rychleji spotřebovat - uchovávat v lednici a snít do 3 dnů. Datlové kuličky bez vody nemusíme uchovávat v lednici. Uchováváme je v krabičce s víčkem.

Více zde: http://vojkovice.webnode.cz/products/datlove-kulicky-s-kesu/

Kulturní tipy na týden 4. srpna až 10. srpna

Ve středu 6. Srpna se sejde zastupitelstvo obce Vojkovice v zasedací místnosti Obecního úřadu. Zasedání začne v 16:30 a je přístupné veřejnosti. 

V areálu Kamenité ve Vyšních lhotách se v létě kromě jiných akcí koná letní kino. V sobotu 9. Srpna se můžete přijít podívat na film ‚Co kdybychom žili společně?‘ Jedná se o francouzsko-německou komedii z roku 2011, která se zabývá tématem soužití seniorů ve společné komunitě. Film se začne promítat po setmění.

Dobratičtí dobrovolní hasiči pořádají ve stejný den, tedy v sobotu 9. Srpna, plackové hody. Součástí bude disco hudba, soutěže pro děti a hlavně občerstvení v podobě placků a grilovaných klobás. Akce se koná od čtyř hodin na hřišti TJ Dobratice. Podobná akce se koná i na Pražmě. Tradiční Pražmovské plackové hody se uskuteční v sobotu 9. 8. 2014 od 15:00 hodin v areálu u sv. Floriána na Pražmě. 

Ostatní informace

Na stránkách obce Dobratice jsou uvedeny rady občanům, jak správně kompostovat.
Raškovická knihovna je ve dnech 28. Července až 8. Srpna uzavřená z důvodu stavebních úprav.

Farnost Dobrá již opravila kostel na Prašivé

V uplynulých deseti letech se místní farnost se sídlem v Dobré postarala o rekonstrukci kostelíku na hoře Prašivá. Stav této dřevěné stavby byl nedobrý hlavně z toho důvodu, že do ní zatékalo přes střechu a věž. 


Oprava začala v roce 2004 výměnou šindelů, opravou fasády a výměnou trámů. V roce 2006 se postavila nová věž, následující rok celá nová střecha. Letos se již opravila vnitřní výmalba. Na financování se podílelo několik institucí, jako například Ministerstvo kultury a Moravskoslezský kraj. Přispěla také obec Vyšní lhoty, své prostředky sama věnovala také farnost v Dobré. Celkem se na opravě podílely čtyři firmy.

Kostel slouží především v období léta, kdy se v něm konají některé mše svaté. Kostel se využívá také ke křtům a stavbám, v jeho okolí se konají i tradiční poutě. Například na silvestra minulého roku kostel navštívilo 250 lidí. A to přestože je kostel na hoře a je nutné se k němu pracně dostat.

Dřevěný kostel na vrcholu Prašivé je typickým příkladem lidového stavitelství beskydského regionu. Kostel sv. Antonína Paduánského pochází z roku 1640. Příslušel původně farnosti frýdecké, od roku 1791 farnosti v Dobré. Původně byl kostelík jednoduchý, sakristie byla přistavěna roku 1799. V 19. století byla postavena věž se zvonem, nový oltář s obrazem sv. Antonína a varhany. Poté stal se poutním kostelem nejen pro Slezsko, ale i Moravu a Slovensko.
 
Následující fotografie pocházejí ze sbírky fotografií P. Bohumila Víchy na Rajčeti.

Oprava interiéru

Komentář: proč nesouhlasím s Penny Marketem

V Dobré se povídá, že se v místní části Stará dědina chystá stavba nového obchodu, patřícího do řetězce Penny Market. Nejenom povídá, už jsou k tomu i dokumenty na internetu. Tento krok nevítám, a chci uvést, proč.

Ještě předtím chci uvést, že se mi současné vedení obce velmi zamlouvá. Je složené ze široké koalice, je aktivní v mnoha směrech, v oblasti kulturní i ekologické (na kterých mi záleží asi nejvíce), ale i v oblasti sociální, sportovní, v oblasti spolupráce se spolky, podařilo se mu pozvednout informační reprezentaci obce a také se mu daří získávat dotace. Ale to, že o této stavbě dostatečně neinformují a nečiní dostatečné kroky proti tomu (nebo o nich alespoň nemluví), to považuji za jedno z výrazných mínus, kterých je ale celkově málo.

A nyní, proč se mi Penny Market nelíbí. Hlavní důvod je ten, že jsem fanoušek místních obchodů, tedy živnostníků, obchodníků a podnikatelů. Jsou to lidé bydlící v obci, takže část peněz, které díky svému podnikání získají, utratí v obci – tyto peníze tedy nesměřují pryč. Oproti tomu Penny Market je mezinárodní řetězec se sídlem v Německu – a veškeré jeho zisky (jen snad s výjimkou platů zaměstnaných prodavačů, pokladních a podobně) poputují pryč. Čím více peněz v obci zůstane, tím lépe bude místní podnikání fungovat, tím lepší rozvoj může obec čekat.

Penny Market má tu výhodu, že jde o řetězec. Může se proto stát, že když nebude mít v Dobré příliš zákazníků, stlačí ceny uměle dolů a tím z dosavadních obchodů odebere zákazníky. V pomyslné černé variantě je možné, že se některé obchody kvůli tomu zavřou. Místní podnikatelé si totiž nemohou dovolit uměle snižovat ceny, nemají totiž stovky obchodů jinde, mají jen ten jeden – ten svůj u nás.

A všimněme si i jiné věci. Jsou to místní obchodníci, kteří také pomáhají rozproudit kulturní život v obci. Sponzorují kulturní akce, darují věcné předměty do tombol a k jiným účelům a podobně. Jak často se stává, že by mezinárodní řetězce podporovaly kulturu v místě, kde působí? Snad možná Hyundai je světlou výjimkou, ale to bylo možná také dáno setrvalým tlakem neziskových organizací. Pokud řetězce něco dobročinně podporují, tak jen v takové podobě, aby to byly co nejvíce populární akce, aby tím posílily své PR. I proto by nemělo dojít k tomu, že se jediná večerka, jediný obchod u nás zavře.

Pak je tady otázka, jak využít bývalou výrobní plochu, která celkem hyzdí střed obce. Ale nápadů je opravdu hodně, i občané přinesli své nápady spontánně na Facebooku. Sportovní využití (například skate park, o kterém se v minulosti hovořilo), domov pro seniory, zeleň, možná jakési středisko místního obchodu – sídlo a místo setkávání různých živnostníků, nebo třeba také farmářské trhy, jak občané navrhovali v anketě ke strategii obce a podobně. Možností je opravdu hodně. Podle některých zpráv je možným rizikem, že se na místě postaví ubytovna. Ale myslím, že máme natolik šikovné vedení obce, aby této možnosti zabránilo.

A co s tím? Lidé mají možnost udělat petici, pokusit se posbírat podpisy na místní referendum, třeba v době komunálních voleb. Já jsem se rozhodl, že zkusím bojovat jinak – až bude Penny Market postaven, dám na svém blogu zdarma k dispozici prostor, aby místní obchodníci informovali o svém novém zboží, o slevách a podobně (do budoucna: můj mail je Salamon.Petr@gmail.com).

Hudební tvorba Aleše Nitry

Aleš Nitra pochází z Raškovic, už dlouhá léta je aktivní v různých hudebních skupinách. První jeho kapelou, kterou mohla veřejnost zaznamenat, byla almára. Nyní působí v různých dalších skupinách, například v LAM Triu, v Jazzdě, v kapele Kaczi Kateřiny Koulákové a podobně. Tady přináším některá jeho videa.





Aleš Nitra o sobě napsal:

jsem hudební hledač samouk, jako kytarista jsem prošel různými amatérskými seskupeními různých hudebních žánrů – od rockové hudby v raném mládí, přes folk, blues, funky atd. Hrával jsem v jazzově a funky laděném Občas Quartetu a několik let spolupracoval v duu a různých uskupeních s frýdecko-místeckým jazzovým kontrabasistou Zdeňkem Holkou. Jsem dlouholetým členem tria almára, které se věnuje vlastní tvorbě s meditačními a etno prvky. Krom toho hraji v akustickém jazzovém triu LAM TRIO, které se věnuje převážně jazzovým standardům 20. - 40. let 20. st., a v jazz-rockově-worldmuzikové formaci jazzda.
Hraji i solově na akustickou kytaru, převážně vlastní skladby (viz "domácí" mp3) a vlastní úpravy evergrínů a jazzových standardů. Velkou mírou je v mé produkci zastoupena improvizace.
Rovněž spolupracuji s knihovnou v rodných Raškovicích, kde ve spolupráci s knihovnicí Maruškou Zemanovou pořádáme pravidelné literárně-hudební večery, které tu a tam provádím i jinde dle zájmu.

Starosta Dobré Jiří Carbol bude kandidovat do senátu

Starosta Dobré Jiří Carbol bude kandidovat do senátu. Můj blog tuto jeho kandidaturu podporuje a proto s ním přináším rozhovor.

Rozhodl jste se kandidovat do senátu. Už jste si prošel různými funkcemi, myslíte, že získáte v senátu nějaké nové zkušenosti?

-        Rozhodnutí o přijetí kandidatury nebylo úplně jednoduché.  S nabídkou kandidovat za mnou přišlo několik přátel z KDU-ČSL, kterých si velmi vážím, a tak jsem ji přijal. Myslím, že právě proto, že jsem prošel několik různých úrovní samosprávy, od obecní, přes krajskou až k práci poslance, tak jsem vybaven zkušenostmi do Senátu dostatečně.

Jsou nějací současní senátoři, kteří Vám jsou svými názory, svým životem nejbližší? A o co si myslíte, že Vy osobně můžete senát nejvíce obohatit?

-        Velmi si vážím našeho zástupce v Senátu pana ing. Stanislava Juránka, který je pro mne vzorem lidoveckého politika. Je myslím škoda, že nikdy nebyl v čele KDU-ČSL, ale to už je na jiný rozhovor. Co se týče obohacení Senátu, tak rozhodně to nedělám kvůli sobě, ale chci v Senátu zastupovat celý region frýdecko-místecka a frýdlantska.

Na jaké programové priority jste se rozhodl brát největší zřetel?

-        Mezi moje priority bude patřit ochrana zdravého životního prostředí, tedy v našem případě hlavně ovzduší. Obce musí mít možnost kontroly, čím někteří lidé topí, aby nás nemohli otravovat spalováním plastových a jiných odpadů. Dále se zaměřím na udržení zaměstnanosti a to zvýšením investic do našeho regionu. Také se chci věnovat oblasti zdravotní a sociální, kde mám mnoho zkušeností z působení na kraji a v parlamentu. Ze zdravotnictví se nesmí stát byznys, ale kvalitní veřejná služba.

Vím, že chcete mít v programu i dostavbu obchvatu Frýdku-Místku. Co říkáte na kritiku některých ekologů, že by se na jihu města neměl obchvat stavět?

-        Myslím, že už před více než deseti lety padlo zásadní rozhodnutí o výběru jižní varianty obchvatu. Dnes to všechno změnit by stálo obrovské peníze, které stát nemá. Situace je taková, že buďto bude jižní obchvat města Frýdku-Místku, nebo zůstane stávající průtah. Osobně podporuji odstranění průjezdní dopravy z centra Frýdku-Místku.

Snažíte se získat podporu i dalších stran? Jak jste v tom daleko?
Jaké máte plány s Dobrou, chcete být i nadále starostou?

-        Ano, oslovil jsem se žádostí o podporu Stranu zelených, protože máme v mnohém shodné programy pro komunální i celostátní politiku. Samozřejmě chci být kandidátem širší veřejnosti, abych mohl zastupovat zájmy lidí celého volebního obvodu č. 69.  Mám kořeny v tomto regionu, žiji tady a vím, co lidi trápí.  V Dobré chci zůstat a nadále působit ve vedení obce. Nejde mi o funkce, ale chtěl bych pokračovat v připravených projektech. Již dnes máme schválené dotace na zateplení budov Mateřské školy nebo vybudování Sběrného dvora na odpady. Máme také schválený Program rozvoje obce Dobrá do roku 2020, kterému jsem se velmi podrobně věnoval. Jak vidíte, máme v Dobré hodně připravených projektů.

Co je podle Vás nejvýraznější projekt, který se Vám v uplynulých čtyřech letech z pozice starosty podařilo prosadit?

-        Za největší úspěch považuji realizaci stavby Zateplení budov Základní školy v Dobré, na kterou jsme získali dotaci z Operačního programu pro životní prostředí. Díky 20 milionům z evropských fondů jsme provedli velmi úspornou stavbu, protože ročně ušetříme 500 tisíc korun za topení. Ale samozřejmě jsou i další velké investice, mezi které počítám dokončení splaškové kanalizace v obci v hodnotě přes 30 mil. Kč, rekonstrukci hřiště v zahradě mateřské školy za 2 mil. Kč, nebo výstavbu nových chodníků v centru obce, která právě probíhá.

Jak to vypadá se strategií rozvoje obce Dobrá. Vím, že jste dříve dělali anketu mezi občany, jak to pokračuje dál?

-        Na nutnosti plánovat rozvoj obce na více let se zastupitelé obce dohodli již v minulém roce. Letos v únoru jsme provedli rozsáhlé dotazníkové šetření, abychom zjistili názory a potřeby občanů. Anketa měla velký ohlas a byla pro obec velmi přínosná. Strategický plán rozvoje obce Dobrá do roku 2020 byl schválen Zastupitelstvem obce a je zveřejněn na našich webových stránkách: www.dobra.cz.

Myslím, že se v uplynulých čtyřech letech docela zvedla kulturní úroveň Dobré. Má to podle Vás nějakou příčinu?

-        Snažíme se pořádat různě zaměřené kulturní akce, jako příklad mohu jmenovat autorské pořady v multifunkčním sále, cestopisná vyprávění s projekcí, nebo zahrádkářskou výstavu, která se setkala s velkým zájmem a také tradiční předvánoční besídku žáků Základní a mateřské školy. Jsem velmi rád, že se nám podařilo zapojit občany do společenského života v obci. Patří sem také podpora sportovní činnosti, a to hlavně v oblasti mládežnického sportu.

Jak se Vám spolupracovalo s místostarostou Dobré Milanem Stypkou.

-        Osobně jsem přesvědčen, že naše spolupráce byla velmi dobrá a pro obec také prospěšná, protože jsme zajistili peníze z evropských i krajských dotací na obecní projekty. Všechny větší problémy jsme od začátku řešili společně a díky tomu se nám také vždy podařilo najít to nejvhodnější řešení.

A nyní trochu i k mikroregionu. Co se aktuálně děje v radě obcí povodí Morávky, má tato rada nějaké detailnější plány do budoucna?

-        Sdružení obcí povodí Morávky je velmi dobré a účelné spojení sousedních obcí od Dobré až po Morávku a je to pro nás všechny prospěšné. V současné době se také připravujeme na čerpání dotací z evropských fondů, protože jsme na startu nového plánovacího období. V nejbližší době pořádáme společný kulturní program pro seniory z celého sdružení, konkrétně v sobotu 16. 8. 2014 v areálu Kamenité ve Vyšných Lhotách.