Kulturní tipy na týden 11. srpna až 17. srpna

Sdružení obcí povodí Morávky pořádá již druhý ročník akce určené seniorům všech obcí mikroregionu. Akce se koná 16. srpna v areálu Kamenité ve Vyšních lhotách, začátek je naplánován na 15 hod. Vystoupí cimbálová muzika, dechová muzika skupina Abba revival. Na akci ale mohou přijít všechny generace, nejen senioři. Vstupné na akci je zdarma.

Děti z Dobré si mohou zahrát pexeso v doberské knihovně. Ta totiž pořádá turnaj v pexesu, akce se uskuteční ve středu 13. Srpna od devíti do jedenácti hodin.

Chcete se dozvědět více o Lysé hoře? Zajímá vás její historie, co znamenají kříže, které potkáváte cestou na vrchol či se chcete dozvědět více o budovách na jejím vrcholu? Pak právě pro vás je tu připraven seriál komentovaných výstupů na Lysou horu s názvem Lysohorská nej… aneb co jste ještě nevěděli, které v průběhu prázdnin pořádá Beskydské informační centrum Frýdek-Místek. Pokud jste ani jeden z prázdninových termínů zatím nestihli, máte příležitost hned v úterý 12. srpna a následně 26. srpna 2014. Zájemci o výstup se mohou hlásit do pondělí 11. srpna do 12.00 hodin na tel. čísle 558 676 909 nebo na e-mailu janovska.dagmar@beskydy-info.cz

U příležitosti uvedení nového ležáku Radegast Ryze Hořká 12 připravil pivovar Radegast na letní měsíce speciální prohlídky. Ryze hořké prohlídky seznámí návštěvníky s vařením nového piva, zavedou je na varnu Jaromíra Franzla nebo k degustaci hořkého piva do vyhlídkové věže. Na závěr si domů odnesou jako dárek lahvovou Ryze Hořkou 12. Prohlídky probíhají v nošovickém pivovaru až do 12. září každé pondělí, středu, pátek a sobotu od 15 hodin.

Ostatní informace

V pátek 1. Srpna se našla v obci Krásná na cestě vedoucí na Lysou horu fenka křížence. Obec Krásná žádá veřejnost, aby se ozvali na čísla 558 692 205 a 724 164 574, pokud uvedeného psa znáte. Fotka psa:

Tým pivovaru Koníček, s.r.o. zve všechny milovníky sportu a piva na 2. ročník recesisticko-sportovního závodu TOČKO – KAPP, který se uskuteční v sobotu 20. září. Tříčlenná družstva začnou startovat od pivovaru Koníček v 15:00 hodin směr hostinec Kohutka a zpět. Tříčlenné týmy budou běhat, resp. jezdit s točkama (resp. kolečky, kárami...) s plným, 50litrovým pivním sudem. Registrace závodníků je možná pouze přes emailovou adresu pivovarkonicek@seznam.cz. Zápisy tříčlenných týmů začínají od 8. srpna 2014. V registraci uveďte název týmu a jednotlivé členy. Do závodu nastoupí prvních 50 týmů!!!

Cyklobar zve

Po kliknutí se pozvánka zvětši

Komentář: Magistrát města Frýdku-Místku by neměl přírodu úplně ignorovat

V současnosti probíhají poslední správní řízení ve věci stavby obchvatu Frýdku - Místku. Tato silnice povede přes západní část obce Dobrá, blízko středu obce Staré město a přes řeku Morávku, jednu z nejcennějších přírodních řek v České republice.

Již málokdo pochybuje o tom, že je tato stavba nutná pro vyřešení dopravní situace ve Frýdku - Místku. Rozhodnutí o jiné trasy této stavby by vrátilo správní proces až k roku 1994. Ovšem magistrát města by neměl přírodu úplně ignorovat a bezohledně vykořišťovat. Takovým způsobem, jak to předvedl v otázce kácení dřevin v oblasti, kudy obchvat povede.


Magistrát města Frýdku - Místku a krajský úřad v Ostravě totiž povolily vykácet přibližně čtyři tisícovky stromů a keřů v trase uvažované silnice R48 kolem Frýdku-Místku, aniž by investorovi - Ředitelstvi silnic a dálnic ČR - uložily vysadit adekvátní množství nových dřevin. Environmentální organizace Děti Země proto tento postup považuje za nezákonný a za podezřele vstřícný, takže už podala dvě odvolání. V nich žádá, aby se vysadil optimálně pětinásobek kácených dřevin, čímž by tak obyvatelé Frýdku-Místku nepřišli o "zelené plíce města".

Jde totiž o to, že jižní část města Frýdku - Místku dlouho tvořilo přirozené rekreační zázemí místním obyvatelům, zatímco sever města je převážně průmyslový. Na jihu jsou zahrádky, místa k projížďkám na kole i řeka, ke které někteří obyvatelé občas jezdili relaxovat. Právě výsadba nových stromů na jiných nových místech by mohla vytvořit nová místa pro rekreaci a odpočinek.


Stromy s sebou nesou mnoho cenných přínosů, nejen v místě svého nasazení, ale i na planetě. Pomáhají zlepšovat místní ovzduší, a to tím, že na sebe váží část škodlivin. Tvoří přirozenou protihlukovou bariéru. Pomáhají také bojovat proti změně klimatu, jelikož přeměnují oxid uhličitý na kyslík. A tak bych mohl pokračovat.

Město by mohlo ukázat krásné gesto před veřejností v tom duchu, že obchvat je sice důležitý v tom místě, kde je naplánován, ale že místní politici na přírodou nekašlou. Místo toho ukazují přírodě vztyčený prostředníček. 

Předseda Dětí Země Miroslav Patrik k tomu dodává: "Je neuvěřitelné, jak bezohlednost státních úředníků rozhoduje o tom, že u tak velkého města se znečištěným ovzduším povolí zlikvidovat více než tři hektary dřevin se čtyřmi tisícovkami stromů a keřů, aniž by za tuto obrovskou ekologickou újmu byla uložena výsadba násobného množství dřevin. S takovým pohrdáním estetických, hygienických a rekreačních funkcí zeleně blízko města jsme se ještě nesetkali. Nedovedeme si proto představit, že by šlo o nějaký náhodný omyl ze strany úředníků na magistrátu a na krajském úřadě. Spíše se obáváme, že jde o plánovaný a koordinovaný čin ve prospěch investora, takže úředníci vůbec nehájí zájmy ochrany přirody a krajiny a obyvatel města, ale betonové lobby," myslí si Patrik.

A míst, kde by se s v okolí obchvatu dalo stavět stromy, je celá řada. V Dobré mne například napadají hned dvě cesty, vedoucí z Dobré do Frýdku - Místku (stará hlavní silnice a silnice z Cyklobaru k hřbitovu). Na těchto místech by se dala postavit krásná alej, která by s sebou nesla ještě další ekologické i estetické přínosy.

Magistrát města se háhjí tím, že je stavba ve veřejném zájmu. To je ovšem podle mne zcela zcestný argument. Vůbec tady nejde totiž o otázku jestli obchvat stavět nebo ne, jde o to, aby se nezbytné lidské zásahy do přírody nějakým způsobem kompenzovaly. Abychom se postarali i o přírodu, která je důležité pro další blahobyt společnosti. A jak říká Mirek Patrik,
podstatou řízení o káceni je uložení přiměřené náhradní výsadby, nikoliv zkoumání, zda je stavba veřejně prošpěšná či ne. Mají se zkoumat zničené kácené dřeviny a způsobená ekologická újma, nikoliv to, co se staví ...

Fotografie P. Bohumila Víchy: Španělsko a Portugalsko

Doberský pan farář Bohumil Vícha rád cestuje na různá místa planety, zúčastnil se již řady světových setkání křesťanské mládeže. Všechny fotografie z těchto cest publikuje na svém fotoalbu na Rajčeti (odkaz). Děkuji mu, že mi dovolil si některé fotografie vybrat a publikovat je na svém blogu. Tady přináším jeho fotoreportáž ze Španělska a Portugalska. 

P. Bohumil Vícha o této výpravě napsal: "Navštívit mariánské poutní místo Fatimu v Portugálsku a hrob svatého Jakuba v Santiago de Compostela ve Španělsku vždy stojí za to...Bylo to s CK Palomino, podívej se na www.palomino.cz"

Rozhovor: s Čestmírem Ježem o zahrádkářích

(rozhovor vyšel v Doberských listech v únoru 2011)
... 

Vy často přednášite?
Jsem šéfem instruktorů ve Frýdku-Místku a přednášek mám v zimním období asi takových osm devět po okrese Frýdek-Místek. Dvě přednášky ročně mám po okrese

Odkud čerpáte informace na tyto přednášky?
Chodím hlavně na zahradkářská školení, třídenní je vždycky v Ostravě a pak celou zimu probíhá školení v Olomouci..

Přenášíte si  informace z těchto školení i na svou vlastní zahrádku?

Zkouším nové věci na své zahradě. Teďkom zkouším nový způsob řezu jabloní, takzvaný klik. Ten spočívá v tom, že na stromě není rodící větev starší než tři roky, protože odrůda jabloní je nejakostnější v jedno až tříletém dřevu, a když to dřevo stárne, tak se jakost a velikost ovoce ztrácí.

O jakých tématech přednášíte?

Nové odrůdy švestek, jejich cukernost a pěstování. Pak mám střih švestek, řez jabloní na klik. Pak mám hroznové víno a přípravu půdy. Na ochranu stromů a rostlin se necítím, protože na to musí mít člověk větší vědomosti.

Děláte v Dobré třeba i přednášky i pro veřejnost?
Já jsem informoval o současné přednášce o balerinách na vývěsce na obecním úřadě s tím, že je to veřejnosti přístupné, že každý, kdo chce, si to může přijít poslechnout. Tady je velice malá návštěvnost. Dělal jsem přednášku o řezu v Dobraticích, informoval jsem o tom na obecní vývěsce a na nástěnce u invalidních důchodců, přišlo tam šedesát občanů Dobratic, ani jeden z Dobré.

Máte Vy sám něco zajímavého na zahradě?

Ne, mám jenom hroznové víno, meruňky a šest odrůd nektarinek, které mi zrají od půlky července do konce září.

Co Vás osobně baví na zahrádkaření?

Je vidět, jak to člověku roste. A příroda, ta mne táhne odmala.

...

Jaký je hlavní smysl českého zahrádkářského svazu?
Předávání zkušeností, podpora přírodních zahrádek, okolo šedesátých letech se ustanovovaly zahrádky, prakticky na rumištích , mokřadech, všechno se to zvelebovalo, postavily se chatky, tím pádem tam byla rekreace a každý si mohl vypěstovat vlastní zeleninu, která je bez chemie. A výstavy, to je hlavní, je to prezentace zahrádkářského svazu a toho, co se dá na zahrádce vypěstovat.

Budete dělát nějaké soutěže?
Měli jsme vždycky soutěž o nejkrásnější jablko. Ale zjistil jsem, že to není směrodatné, protože vyhrávají jenom ty vánočí jablka. Náš výbor by chtěl vyhlásit soutěž o největší jablko. To už není na krásu, ale je to na hmotnost. Zváží se, změří se obvod a vyhlásí se potom největší jablko. Chtěli bychom to dělat ve spolupráci s obcí, ať nad tím starosta převezme patronát.

Spolupracujete nějak se školou?

Spolupracujeme velice dobře se školou v Nošovicích, jejich výtvarné práce visí vždycky na zdech našich výstav, a ještě se školkou. Doberská škola nemá moc velký zájem spolupracovat.

Jaká je historie českého svazu zahrádkářů?

První založení bylo po válce v roce 1948 a mezi válkama a za války to bylo dohromady spolu se včelaři, okolo padesátých letech se začali zahrádkáři a včelaři od sebe oddělovat.

Ta historie se týkala doberského svazu nebo celorepublikového svazu?

Týkalo se to Dobré a byl to i celorepublikový trend. Zde s ovocnářstvím začal učitel Mališ, ještě mám strom, co rouboval na zahradě, je to hruška.

Mi říkal jeden pán, se kterým jsem mluvil včera na výroční schůzi, že před desítkami let měl zahrádkářský svaz spoustu členů, dnes, že je jich mnohem méně.

Přesně jsme měli 117 členů v roce 1989. Potom se to zničehonic snížilo na padesát. Teď máme 32 členů.

Čím to bylo způsobeno?

Za minulé doby nebyl sadbový česnek, nebyly hnojiva, nebyly sadbové brambory, velkoobchody nebyly a zahrádkářský svaz měl smlouvu s výrobci, že jsme to dostávali za určitou lacnější cenu, lacnější než v obchodě, a dělali jsme takzvané hromadné objednávky. Jak jsem se díval do kroniky, tak česneku se pro Dobrou objednávalo stočtyřicet kilo. Po devadesátém roku přišel útlum, už jsou velkoobchody, ve kterých si tyto věci může člověk nakoupit, a tím pádem ti lidé žádné výhody nemají, tím pádem o to nemají zájem.

Přináší to členství v zahrádkářském svazu ještě nějaké výhody?

Zaprvé, ty informace z přednášek, třeba o těch balerinách, se nedozví nikde. V časopise byl jeden článek, bylo tam popsaných pět odrůd, já jsem jich předváděl šedesát. V tom je ten rozdíl. A navíc jsem je nasměroval, kde si to můžou koupit, poradil jsem jim, jak si to vypěstovat.

Do českého svazu zahrádkářů se může přidat kdokoliv, kdo má svoji zahrádku?
Kdo chce se může stát členem, není to podmíněno zahrádkou. Když na balkóně pěstuješ orchideje, tak můžeš být členem zahrádkářů. Máme specializované zahrádkářské úseky, jeden z nich je specializován na jiřinky-fialky, a k nim nepotřebuješ být na zahrádce, to můžeš pěstovat doma za oknem. Ještě máme úseky specializované na mečíky a lilie. Každý ten úsek má své jméno.

Na Vaší výroční schůzi jsem se dozvěděl, že v Dobré existje i zahrádkářská osada, to jsem nevěděl. Kde se nachází a jak je velká?

Zahrádkářská osada byla založena někdy v roce 1968 nebo 1969, přesně nevím, a založili ji zaměstnanci výzkumného ústavu. Je tam dvanáct členů, mají to pěkné, starají se. Mají to zejména na relaxaci, kdysi tam pěstovali i zeleninu. Nachází se směrem jak jsou u Sýpky Lentilky, když jdu okolo Lentilek směrem na řeku, tak po pravé straně před kolejema. Je to v ochranném pásmu kolejí, tedy se tam nemohly stavět rodinné domky.

Jak dlouho už jste předsedou zahrádkáského svazu a dosáhl jste nějakých úspěchů?
Třetí volební odbobí. Myslím si, že ti zahrádkáři, kteří chodí na výroční schůze, mají více vědomostí, než měli.

Co by jste v Dobré změnil?

Změnil bych mentalitu doberských občanů, aby se více zapojili do veřejného života v obci.

Recepty klubu zdraví a vaření: Datlové kuličky s kešu

Přináším další recept Vojkovického Klubu Zdraví a Vaření.

Datlové kuličky s kešu
Datle bez pecek nahřejeme na plechu v troubě, 50-100° asi 2-4min. Pozor na teplotu trouby, raději začínáme od menší teploty. Datle, když se zahřeji, tak měknou (pokud je teplota vysoká, tak se datle připaluji a tvrdnou, a to nechceme). Teplé až horké datle ručním mixerem trochu rozmělníme (můžeme i rukou ale jsou dost teplé a přírozeně lepkavé). Pak přidáme libovolné množství kešu oříšků a za tepla děláme kuličky. Kešu můžeme nahradit jinými oříšky ńebo rozinkami, brusinkami, čokoládou ... na co máme zrovna chuť. Tyto kuličky nám vydrží docela dlouho, ale pokud bychom přidali do teplých datlí trošku vody, tak bychom je museli rychleji spotřebovat - uchovávat v lednici a snít do 3 dnů. Datlové kuličky bez vody nemusíme uchovávat v lednici. Uchováváme je v krabičce s víčkem.

Více zde: http://vojkovice.webnode.cz/products/datlove-kulicky-s-kesu/

Kulturní tipy na týden 4. srpna až 10. srpna

Ve středu 6. Srpna se sejde zastupitelstvo obce Vojkovice v zasedací místnosti Obecního úřadu. Zasedání začne v 16:30 a je přístupné veřejnosti. 

V areálu Kamenité ve Vyšních lhotách se v létě kromě jiných akcí koná letní kino. V sobotu 9. Srpna se můžete přijít podívat na film ‚Co kdybychom žili společně?‘ Jedná se o francouzsko-německou komedii z roku 2011, která se zabývá tématem soužití seniorů ve společné komunitě. Film se začne promítat po setmění.

Dobratičtí dobrovolní hasiči pořádají ve stejný den, tedy v sobotu 9. Srpna, plackové hody. Součástí bude disco hudba, soutěže pro děti a hlavně občerstvení v podobě placků a grilovaných klobás. Akce se koná od čtyř hodin na hřišti TJ Dobratice. Podobná akce se koná i na Pražmě. Tradiční Pražmovské plackové hody se uskuteční v sobotu 9. 8. 2014 od 15:00 hodin v areálu u sv. Floriána na Pražmě. 

Ostatní informace

Na stránkách obce Dobratice jsou uvedeny rady občanům, jak správně kompostovat.
Raškovická knihovna je ve dnech 28. Července až 8. Srpna uzavřená z důvodu stavebních úprav.

Farnost Dobrá již opravila kostel na Prašivé

V uplynulých deseti letech se místní farnost se sídlem v Dobré postarala o rekonstrukci kostelíku na hoře Prašivá. Stav této dřevěné stavby byl nedobrý hlavně z toho důvodu, že do ní zatékalo přes střechu a věž. 


Oprava začala v roce 2004 výměnou šindelů, opravou fasády a výměnou trámů. V roce 2006 se postavila nová věž, následující rok celá nová střecha. Letos se již opravila vnitřní výmalba. Na financování se podílelo několik institucí, jako například Ministerstvo kultury a Moravskoslezský kraj. Přispěla také obec Vyšní lhoty, své prostředky sama věnovala také farnost v Dobré. Celkem se na opravě podílely čtyři firmy.

Kostel slouží především v období léta, kdy se v něm konají některé mše svaté. Kostel se využívá také ke křtům a stavbám, v jeho okolí se konají i tradiční poutě. Například na silvestra minulého roku kostel navštívilo 250 lidí. A to přestože je kostel na hoře a je nutné se k němu pracně dostat.

Dřevěný kostel na vrcholu Prašivé je typickým příkladem lidového stavitelství beskydského regionu. Kostel sv. Antonína Paduánského pochází z roku 1640. Příslušel původně farnosti frýdecké, od roku 1791 farnosti v Dobré. Původně byl kostelík jednoduchý, sakristie byla přistavěna roku 1799. V 19. století byla postavena věž se zvonem, nový oltář s obrazem sv. Antonína a varhany. Poté stal se poutním kostelem nejen pro Slezsko, ale i Moravu a Slovensko.
 
Následující fotografie pocházejí ze sbírky fotografií P. Bohumila Víchy na Rajčeti.

Oprava interiéru